Alexej Ivanovič Musin-Puškin

Alexej Ivanovič Musin-Puškin (rusky Алексей Иванович Мусин-Пушкин; 16. březnajul./ 27. března 1744greg. Moskva – 1. únorajul./ 13. února 1817greg. Petrohrad) byl ruský šlechtic, vládní činitel, historik a sběratel umění, člen Ruské akademie věd (1789), předseda Akademie umění (1794—99).

Alexej Ivanovič Musin-Puškin
Narození16.jul. / 27. března 1744greg.
Moskva
Úmrtí1.jul. / 13. února 1817greg. (ve věku 72 let)
Petrohrad
Povoláníjazykovědec, historik, spisovatel a politik
Oceněnírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Manžel(ka)Jekatěrina Alexejevna Volkonská
DětiIvan Alexejevič Musin-Puškin
Sofja Alexejevna Musinová-Puškinová[1]
Vladimir Alexejevič Musin-Puškin
Marija Alexejevna Musinová-Puškinová
Jekatěrina Alexejevna Musinová-Puškinová
Natalja Alexejevna Musinová-Puškinová
Alexandr Alexejevič Musin-Puškin[2]
RodičeIvan Jakovlevič Musin-Puškin
PříbuzníAlexandr Ivanovič Musin-Puškin, Alexej Ivanovič Musin-Puškin a Vladimir Ivanovič Musin-Puškin (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Absolvoval vojenské učiliště a několik let sloužil v armádě. Věnoval především historii a umění. Sbíral, editoval a vydával především staroruskou literaturu; měl k dispozici nejstarší rukopisy Pověsti dávných let (tzv. Lavrenťjevský rukopis) či Zádonštiny pojednávající o bitvě na Kulikově poli. Získal si přízeň carevny Kateřiny Veliké a stal se známou a váženou osobou. Roku 1800 vydal slavné Slovo o pluku Igorově, staroruský hrdinský epos.

Roku 1797 se Musin-Puškin natrvalo usadil v Moskvě, kam také převezl svoji rozsáhlou knihovnu. Kromě ní shromáždil také sbírku ruských i evropských mincí a západoevropského výtvarného umění. Téměř veškeré jeho sbírky však lehly popelem při požáru Moskvy během napoleonského tažení (1812); zachovalo se jen nemnoho rukopisů, například ty, které měl zrovna zapůjčeny Musinův-Puškinův přítel Nikolaj Michajlovič Karamzin. Proto je pravost Slova o pluku Igorově dodnes nejasná, neboť badatelům zůstal k dispozici pouze novodobý opis.

Alexej Ivanovič ztrátu nesl velmi těžce; kromě sbírky rukopisů shořely také jeho denní záznamy vedené od roku 1772. Po zbývajících pět let života ještě stačil shromáždit 16 staroruských rukopisů.

Odkazy

Reference
  1. Šachovskaja, Sofja Alexejevna. In: Ruský biografický slovník, svazek 22.
  2. Vasilij Jegorovič Rudakov: Musiny-Puškiny. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XX.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.