Alexander Schallenberg

Schallenberg se narodil v roce 1969 ve švýcarském Bernu, kde jeho otec Wolfgang Schallenberg (* 1930 v Praze) pracoval jako rakouský velvyslanec. Pochází ze starého šlechtického rodu Schallenbergů (od roku 1666 říšská hrabata), jehož zaniklé rodové sídlo se nacházelo v hornorakouském Sankt Ulrich im Mühlkreis.[2] Jako syn diplomata vyrůstal v Indii, Španělsku a ve Francii. V letech 1989–1994 studoval práva na Vídeňské univerzitě a na pařížské univerzitě Panthéon-Assas. Do roku 1995 pokračoval ve studiu na Evropském kolegiu v Bruggách.

Je rozvedený a má čtyři děti.

Od roku 1997 pracoval na ministerstvu zahraničí, kde v letech 2000–2005 vedl právní oddělení stálého zastoupení Rakouska při Evropské unii v Bruselu.[3] Mezi lety 2006–2013 byl tiskovým mluvčím ministrů Ursuly Plassnikové a Michaela Spindeleggera. Za ministra Sebastiana Kurze byl Schallenberg v roce 2013 jmenován vedoucím personálního oddělení pro strategické plánování zahraniční politiky. V roce 2016 převzal funkci vedoucího evropské sekce ministerstva zahraničí. V červnu 2019 byl jmenován ministrem zahraničí v úřednické vládě Brigitty Bierleinové a v této funkci zůstal i v následujícím druhém kabinetu Sebastiana Kurze, jmenovaném v lednu 2020.

Po rezignaci Sebastiana Kurze z funkce rakouského spolkového kancléře kvůli podezření z korupce a úplatkářství byl Schallenberg po dohodě s koaličním partnerem, rakouskými Zelenými, prezidentem Alexandrem Van der Bellenem dne 11. října 2021 jmenován kancléřem, přičemž funkci předsedy ÖVP si Kurz ještě ponechal.[4][5] Po ústupu Sebastiana Kurze z pozice předsedy ÖVP oznámil Schallenberg 2. prosince 2021, že uvolní pozici kancléře, jakmile si jeho strana zvolí nového předsedu, a dodal, že nehodlá kandidovat na post předsedy strany. Dle jeho slov by měl vykonávat funkci kancléře a předsedu strany tentýž člověk. Zároveň ohlásil svůj úmysl vrátit se na post ministra zahraničí.[6][7] Novým kandidátem na kancléře se stal dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer, který byl dne 3. prosince 2021 zvolen předsedou ÖVP.[8][9]