Aleos

Aleos (řecky.: Ἀλεός , Aleos), král Tegei, postava řecké mytologie. Je mu připisováno založení města Tegea,[1] je eponymním oikistem města Alea v Arkádii a zakladatelem tegejské svatyně Athény Alea. Někdy je zobrazován jako král celé Arkádie.

Aleos
Herakles na dvoře krále Alea spatřil jeho dceru Auge (Telefův vlys pergamonského oltáře).
ZeměStarověké Řecko - Arkádie
Povoláníkrál
Domovské městoTegea
PředchůdceAfeidas
ChoťNeaira
DětiAuge, Alkidike, Kefeus a Likurg
RodičeAfeidas
PříbuzníSteneboia (bratr)
Funkcemythological king of Arcadia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Aleos byl synem Afeidase, krále Tegei v Arkádii a vnuk Arkase, krále Arkádie. Afeidasovi bratři, Azan a Elatos vládli každý v jim určených oblastech. Jeden v Azanii, druhý v Kyllini. Po Azanově smrti se jeho syn Klitor stal nejmocnějším vládcem Arkádie. Po Klitorově bezdětné smrti ho následovali Aipytos a Stymfalos, synové Elatose. Když byl Stymfalos zavražděn falešným přítelem Pelopsem a Aipytos zemřel při lovu, uštknutý hadem, vládl dále Aleos. Oženil se s Neairou, dcerou jednoho z Elatosových synů, Pereuse.[2] S Neairou měl dcery Auge a Alkidike a syny Kefea, Lykurga a možná také Amfidama[3] Jeho dcera Alkidike byla ženou krále Salmóna z Elidy.[4] Aleos postavil chrám Athény Alea v Tegea

Problémy s dcerou

Když Auge dospívala, předpověděla Aleosovi Pýthia v Delfách, že syn jeho dcery zabije dva bratry jeho manželky Auge. Aby tomu zabránil učinil Auge kněžkou v chrámu Athény Alea, který sám nechal postavit.[5] Také vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší slib cudnosti. O něco později se v Tegei zastavil Héraklés, který jel proti králi Augiovi nebo se vracel ze Sparty. Aleus ho přivítal v Athénině chrámu. Héraklés, opojený vínem, pannu kněžku poblíž fontány severně od chrámu znásilnil.[6] [7]

Po odchodu Hérakla bylo město Tegea zasaženo katastrofou sucha. Aleos opět požádal Pythii o proroctví a dozvěděl se, že v Athénině chrámu byl spáchán zločin. Ve chrámu našel Auge ve velmi vysokém stupni těhotenství. Nevěřil jejím ujištěním, že ji Héraklés znásilnil. Odtáhl ji na tržiště v Tegei, kde Auge klesla na kolena.[8] Aleos se však neodvážil ji na veřejnosti zabít. Přesvědčil proto sousedního krále Nauplia, aby ho zachránil a Auge utopil. Nauplios vzal těhotnou Auge, ale ta cestou na hoře Parthenion dostala porodní bolesti. Pod záminkou odešla do lesa a porodila syna, kterého schovala v lesní houštině. V Naupliu se král místo utopení princezny rozhodl ji dobře prodat na otrokářském trhu. Zakoupil ji obchodník z Kárie, který ji poté dále prodal Teuthrasovi, králi mýsijské Teuthranie. Když si Teuthras koupil Auge, oženil se s ní. Aleos otočit kolo osudu nedokázal. Telefos, nalezený na hoře Parthenion, odkojen laní a vychován pastevci, nevědomý svého původu, náhodně zabil své dva strýce.[9] [10][11]

Podle jiné verze mýtu zavřel Aleus Auge a její dítě do truhly a hodil je do moře. Pod ostražitým okem bohyně Athény odplula truhla směrem k Malé Asii a zastavila se u ústí řeky Kaikos. Teuthras, který našel Auge v truhle, se s ní oženil a jejího syna adoptoval.[12][13] [11]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aleos na německé Wikipedii a Aleos na polské Wikipedii.

  1. Pausanias 8,45,1
  2. Parada 1997 several kingdoms
  3. Graves 1974, s. 499
  4. Graves 1974, s. 317.
  5. Apollodoros, III.9.1; Pausanias, VIII.4.5-6 a 47.2
  6. Alkamidas, Odyseus, 14-16; Diodor ze Sicilie, 4.33; Apollodoros, II.7.4; Pausanias, VIII.4.6 i 47.3.
  7. Graves 1974, s. 499-500.
  8. Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, II.7.8; Pausaniás, VIII.48.5.
  9. Kallimach, Hymn do Delos, 70; Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, I.7.4 a III.9.1
  10. Graves 1974, s. 500.
  11. Grimal 1987, s. 50.
  12. Eurypides cit. přes Strabona, XIII.1.69.
  13. Graves 1974, s. 501.

Literatura
  • Fritz Graf: Aktaios,v encyklopedii Der Neue Pauly sv. 1, Sp. 450.
  • Eduard Thraemer: Aleos 2. Ve: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Svazek I,1, Stuttgart 1893, Sp. 1365 f.
  • Robert Graves: Mity greckie. Varšava. Státní vědecké vydavatelství („Państwowe Wydawnictwo Naukowe"), 1974.
  • Pierre Grimal: Słownik mitologii greckiej i rzymskiej. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1987. ISBN 83-04-01069-0.
  • PARADA, Carlos. Genealogical Guide to Greek Mythology – Arcadia [online]. Carlos Parada and Maicar Förlag., 1997 [cit. 2014-02-21]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.