Alejandra Pizarniková

Alejandra Pizarniková (29. dubna 1936 Avellaneda – 25. září 1972 Buenos Aires) byla argentinská básnířka.

Alejandra Pizarniková
Narození	29. dubna 1936 Avellaneda
Úmrtí	25. září 1972 (ve věku 36 let) Buenos Aires
Příčina úmrtí	předávkování
Bydliště	Buenos Aires (do 1972)
Alma mater	Pařížská univerzita Facultad de Filosofía y Letras de la Universidad de Buenos Aires
Povolání	jazykovědkyně, autorka deníků, básnířka, překladatelka, literární kritička a spisovatelka
Ocenění	Guggenheimovo stipendium (1968) Fulbrightův program (1971)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se v rodině židovských imigrantů z východní Evropy.[1] Vystudovala literaturu a filozofii na univerzitě v Buenos Aires. Studovala též malbu u katalánského malíře Juana Batlle Planase. V letech 1960-1964 pracovala jako novinářka a překladatelka v Paříži (překládala do španělštiny díla autorů jako byl Henri Michaux, Antonin Artaud, Marguerite Durasová či Yves Bonnefoy). Během té doby na Sorbonně studovala dějiny náboženství a francouzskou literaturu. Po návratu do Argentiny vydala tři básnické sbírky: Los trabajos y las noches (Práce a noci, 1965), Extracción de la piedra de locura (Výtažek z kamene šílenství, 1968) a El inferno musical (Hudební peklo, 1971). Vydala též prozaickou knihu La condesa sangrienta o maďarsko-slovenské hraběnce Báthoryové. V roce 1972 spáchala sebevraždu.[2]