Aldašín

Název Aldašín vznikl ze staršího tvaru Udašín či Vodašín. Existují dvě teorie objasňující vznik tohoto názvu – buď může být odvozen od vlastního jména zakladatele – Udaše či Udajsi, případně může název vycházet ze spojení německých slov Wald (les) a Asche (popel).[3][4]

Kostel v roce 1907

Vesnice byla položena na sever od kostela sv. Jiří a byla tvořena přibližně 10 usedlostmi, mezi ně patřily obytné budovy, hospodářské stavby a byly zde nalezeny i pozůstatky menších vodních nádrží.[1] V okolí vzniklo i několik rybníků, některé z nich později zanikly.[1] Severně od kostela stálo neopevněné šlechtické sídlo, stavba měla zděný kamenný suterén, vrchní část byla dřevěná; kromě stavení palácového charakteru se zde nacházelo několik obytných a hospodářských staveb. Sídlo shořelo v 15. století a později již nebylo obnoveno.[1]

Na místě bylo nalezeno pohřebiště s popelnicemi.[1] První písemná zmínka o pastevecké osadě Aldašín pochází z roku 1344, byla to tehdy pastevní víska.[1][3] Později byla vesnice přeměněna na zákupní rolnickou ves.[1] V roce 1352 byl Aldašín připomínán jako plebánie, s chrámem sv. Bartoloměje (později bylo zasvěcení změněno na sv. Jiří).[1][3][5] K obci dále náležely osady Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a jevanský a penčický mlýn.[3] V roce 1358 získal Ješek z Kostelce obec Aldašín jako léno od Karla IV., patřil tedy k černokosteleckému panství.[3] Za husitských válek byla opuštěna místní fara a obec definitivně zpustla po roce 1645, kdy byla za třicetileté války vypálena.[3] Pokusy o znovuosídlení v roce 1690 nebyly úspěšné, následně ale byl starý kostel v roce 1729 přestavěn a barokizován na popud majitelky panství, Marie Terezie z Lichtenštejna.[3][4][5] Kostel byl v roce 1771 doplněn na západním průčelí věží s osmibokou helmicí.[4]

Díky své poloze v hlubokých lesích se Aldašín stal vyhledávaným poutním místem, tradice poutí však byla ukončena po komunistickém puči v 50. letech 20. století.[3]

Podobný historický osud sdílí obec i s nedalekými vesnicemi Bohumil, Penčice, Cukmantl a Drbohlavy, případně i vzdálenějšími Janovicemi u Říčan.[4]

Kolem kostela se rozkládá funkční hřbitov s márnicí,[6] je na něm pochován mj. biskup Jan Lebeda, dokumentarista Jan Špáta, hudební skladatel Karel Svoboda[7] či generálmajor Jiří Birula[8]. V kostele sv. Jiří se konají mše pravidelně každou druhou neděli v měsíci od 14.00.[5]

Aldašín je dostupný po modré turistické značce, a tak se stal vyhledávaným turistickým cílem pro pěší i cyklisty.[4][7] Zaniklou vesnicí prochází silnice z Černých Voděrad do Kostelce, u kostela z ní odbočuje místní komunikace do Jevan. Nedaleko (od kostela na druhé straně silnice) se nachází obora Aldašín o výměře 93 ha, ta je ve správě Střediska rybářství a myslivosti Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, který patří ČZU.[9][10] V oboře je chována černá zvěř.[11] Asi 1 km východně od kostela protéká Bohumilský potok.

V lokalitě probíhal v letech 2005–2007 archeologický průzkum.[3]

• 
  Pohled na kostel
• 
  Pohled na kostel s hřbitovem
• 
  Vstup na hřbitov
• 
  Prázdná plocha na hřbitově
• 
  Interiér kostela
• 
  Detail věže
• 
  Detail kostela
• 
  Hrob biskupa Jana Lebedy
• 
  Hrob Karla Svobody
• 
  Památník rudoarmějci
• 
  Hrob Jana Špáty
• 
  Márnice u kostela
• 
  Interiér márnice
• 
  Místo zaniklé vesnice
• 
  Les u Aldašína
• 
  Bohumilský potok pod oborou
• 
  Silnice u Aldašína
• 
  Aldašín na historické pohlednici