Alani

Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.

Alani ↓ 1. stol.–6. století ↓
geografie Mapa s migracemi Alanů
hlavní město:	žádné
obyvatelstvo
národnostní složení:	Alani
jazyky:	skytština, alanština
náboženství:	skytský polyteismus ovlivněný zoroastrismem, později ariánské křesťanství
státní útvar
státní zřízení:	kmenová konfederace
vznik:	1. století – první historická zmínka o Alanech
zánik:	6. století – dobytí Byzantinci Justiniánem I.
státní útvary a území
předcházející: Sarmati Massagetové následující: Vandalské království Vizigótské království Svébské království Byzantská říše Chazarská říše

Poprvé jsou zmíněni severně od Kaspického moře, jako kočovníci mezi Volhou a Aralským jezerem. Číňanům byla jejich země známá jako Alanliao (阿蘭聊). Ammianus Marcellinus tvrdil, že Alani jsou potomky Massagetů.

Okolo 1. století se přesunuli do míst dnešní Ukrajiny a obsadili území okolo Azovského moře a řeky Don (Tanais). Podnikali nájezdy do Persie, Zakavkazska a okolo 4. století se objevují na římských hranicích podél Dunaje. Okolo roku 370 byli napadeni Huny. Rozdělili se do dvou skupin. Jedna část se přesunula na západ a je označována jako západní. Tato skupina se připojila ke germánským kmenům (Vandalům, Svébům) při invazi do Galie, většina z nich odešla do Španělska. Později se s Vandaly přesunuli do severní Afriky.

Alani, kteří zůstali v područí Hunů, jsou označováni jako východní. Tito Alani jsou zřejmě předkové dnešních Osetinců, Karačajců a Balkarů, žijící v kavkazských republikách jižního Ruska.