Alžběta Braniborská
Alžběta Braniborská (1403 – 31. října 1449, Lehnice) byla kněžna břežsko-lehnická a těšínská. Pocházela z rodu Hohenzollernů, byla dcerou braniborského kurfiřta Fridricha I.
| Alžběta Braniborská | |
|---|---|
| Lehnická kněžna | |
| Období | 1436–1449 |
| Předchůdce | Ludvík II. Lehnicko-Břežský |
| Nástupce | Ludvík III. Lehnicko-Břežský |
| Břežská kněžna | |
| Období | 1436–1449 |
| Předchůdce | Ludvík II. Lehnicko-Břežský |
| Nástupce | Ludvík III. Lehnicko-Břežský |
| Manželka | I. Ludvík II. Lehnicko-Břežský [1] |
| II. Václav I. Těšínský [1] | |
| Potomci | Jiří, Magdaléna, Hedvika |
| Dynastie | Hohenzollernové |
| Otec | Fridrich I. Braniborský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Stala se druhou manželkou Ludvíka II. Lehnicko-Břežského s nímž měla čtyři děti (syna Jiřího a tři dcery). Ludvík z peněz z jejího věna odkoupil Střelínské knížectví.[2] Po jeho smrti roku 1436 vládla nad manželovými državami až do své smrti roku 1449.[1][2] Později se znovu provdala, tentokráte za knížete těšínského Václava I. Dne 5. srpna 1444 zformovala spolu s dolnoslezskými bezprostředními knížectvími obranný spolek.[3] Po Alžbětině smrti došlo ke snaze proměnit knížectví lehnické a břežské na bezprostřední knížectví (např. lehničtí konšelé požádali českého krále Ladislava Pohrobka o uznání bezprostředního statusu),[4] ale nakonec z obav před případným ovládnutím zemí kališnickým českým zemským správcem Jiřím z Poděbrad se zástupci knížectví vyslovili pro předání držav příbuzným Jiřího II. Lehnicko-Břežského.[5]
Vývod z předků
| Fridrich IV. Norimberský | ||||||||||||
| Jan II. Norimberský | ||||||||||||
| Markéta Goričská | ||||||||||||
| Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
| Berthold VII. z Henneberg-Schleusingenu | ||||||||||||
| Alžběta z Hennebergu | ||||||||||||
| Adéla Hesenská | ||||||||||||
| Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
| Fridrich I. Míšeňský | ||||||||||||
| Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
| Alžběta z Lobdeburgu | ||||||||||||
| Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
| Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
| Matylda Bavorská | ||||||||||||
| Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
| Alžběta Braniborská | ||||||||||||
| Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
| Štěpán II. Bavorský | ||||||||||||
| Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
| Fridrich Bavorský | ||||||||||||
| Fridrich II. Sicilský | ||||||||||||
| Alžběta Sicilská | ||||||||||||
| Eleonora z Anjou | ||||||||||||
| Alžběta Bavorská | ||||||||||||
| Stefano Visconti | ||||||||||||
| Bernabo Visconti | ||||||||||||
| Valentina Doria | ||||||||||||
| Maddalena Visconti | ||||||||||||
| Mastino II. della Scala | ||||||||||||
| Beatrice Regina della Scala | ||||||||||||
| Taddea da Carrara | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na sklonku středověku. In: BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na rozcestí. K dějinám Horní a Dolní Lužice a Dolního Slezska na přelomu středověku a raného novověku (1437-1526). Praha: Casablanca, 2010. ISBN 978-80-87292-10-5. S. 35.
- JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 321.
- Slezsko v dějinách českého státu I., s. 370.
- Slezsko v dějinách českého státu I., s. 375.
- Slezsko v dějinách českého státu I., s. 381-382.
Literatura
- FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 111, 313.
