Aktinobakterie

Aktinobakterie (Actinobacteria) nebo také aktinomycety je významný kmen grampozitivních bakterií. Patří k nejběžnějším zástupcům mikrobiálního života v půdě. Hrají důležitou roli v rozkladu organických látek (celulóza, chitin) a proto jsou součástí koloběhu uhlíku v přírodě a tvorby humusu. Některé aktinomycety mohou způsobovat i onemocnění (Mycobacterium, Corynebacterium, Nocardia, Rhodococcus, Streptomyces), u některých (zejména Streptomyces) naopak bylo objeveno mnoho přírodních antibiotik (aktinomycin). U rodu Frankia je známá schopnost vázat dusík.

Aktinobakterie
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
Kmenaktinobakterie (Actinobacteria)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Některé aktinomycety tvoří vláknité kolonie, které připomínají mycelium hub. Proto byly dříve aktinobakterie řazeny k houbám. Většina aktinomycet je aerobních.

Rekordmani

V sibiřském permafrostu byly objeveny dosud živé aktinomycety, jejichž stáří je odhadováno na 400 000 až 600 000 let. Byly tedy živé již v době, kdy ještě neexistoval druh Homo sapiens a rozšířeným druhem byl mamut srstnatý (Mammuthus primigenius).[1]

Významné rody

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Actinobacteria na anglické Wikipedii.

  1. SOCHA, Vladimír. Nesmrtelní mikrobi ze Sibiře: Jak velkou hrozbu představují tisíce let zmražené viry? 100 + 1 zahraniční zajímavost [online]. 30. 3. 2019 [cit. 9. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/nesmrtelni-mikrobi-ze-sibire-jak-velkou-hrozbu-predstavuji-tisice-let-zmrazene-viry

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.