Akademie věd Uzbecké republiky

Akademie věd byla založena během sovětské vlády v listopadu 1943 jako Akademie věd Uzbecké sovětské socialistické republiky. Jejím prvním prezidentem byl matematik Toshmuhammad Niyozovich Qori-Niyozov. Po vyhlášení nezávislosti Uzbekistánu v roce 1991 akademie pokračuje nadále v činnosti pod současným názvem.

Výzkumná činnost Uzbecké akademie věd je rozdělena do 20 ústavů pokrývajících širokou škálu akademických disciplín. Hlavní důraz se klade přírodní vědy. Například existují ústavy pro jadernou fyziku, geofyziku a termiku, jakož i pro bioorganickou chemii a chemii polymerů. Některé ústavy akademie mají vazby na region, jako Seismologický ústav, který hraje důležitou roli kvůli velkému nebezpečí zemětřesení v regionu, a Institut pro vodní problémy, který též zkoumá klíčové otázky, které jsou důležité pro Uzbekistán a okolní region. Kromě toho má akademie dvě regionální pobočky v Uzbekistánu, Mamunskou akademii v Chivě [3] a další pobočku má akademie věd v Nukusu v autonomní oblasti Karakalpakstán,[4] které mají významný přínos pro akademii.[5]

Nejvýznamnějším orgánem Akademie věd Uzbecké republiky je Valné shromáždění, na kterém se sejdou všichni řádní členové Akademie věd, což je v současnosti 155 osob.[6] Prezidentská rada odpovídá za správu a řízení akademie, a skládá se z prezidenta Akademie, jeho zástupce, vědeckého ředitele a předsedů kanceláří v Nukusu a v Chivě.

Akademie udržuje celkem 26 mezinárodních partnerství. Mezi partnery patří podobné akademie v jiných zemích, jako je Ruská akademie věd, Čínská akademie věd a Britská královská společnost. Existují též partneři ze soukromého sektoru, například German Chemotrade GmbH.[7]

Uzbecká akademie věd měla od svého založení 14 prezidentů, současný prezident vede akademii věd od roku 2017.

• Toshmuhammad Niyozovich Qori-Niyozov (1943–1947)
• Toshmuhammad Aliyevich Sarimsoqov (1947–1952)
• Tesha Zohidovich Zohidov (1952–1956)
• Habib Muhammadovich Abdullayev (1956–1962)
• Ubay Orifovich Orifov (1962–1966)
• Obid Sidiqovich Sidiqov (1966–1984)
• Poʻlat Qirgʻizboyevich Habibullayev (1984–1988)
• Mahmud Salohitdinovich Salohitdinov (1988–1994)
• Joʻra Adbdullayevich Abdullayev (1994–1995)[8]
• Toʻxtamurod Joʻrayevich Joʻrayev (1995–2000)
• Behzod Sodiqovich Yoʻldoshev (2000–2005)
• Tohir Fotihovich Oripov (2005–2006)
• Shavkat Ismoilovich Solihov (2006–2017)
• Behzod Yoʻldoshev (2017–)[9]