Ajdinský bejlik

Ajdinský bejlik existoval coby (polo)nezávislý bejlik (knížectví) v Anatolii od rozpadu Rúmského sultanátu na počátku 14. století po anexi Osmanskou říší v roce 1426. Jeho hlavním městem bylo původně Birgi, posléze pak Ajasoluk (dnes Selçuk) v provincii İzmir.

Ajdinský bejlik Aydınoğulları ←  1308–1426  → vlajka
geografie Mapa s anatolskými bejliky, Ajdinský bejlik fialově Ajdinský bejlik (zelená) v čase svého vrcholu mezi lety 1315–1375, Ajdinský bejlik (zelená), území Byzantské říše fialově, území ostatních anatolských bejliků béžově
hlavní město:	Birgi, Selçuk
obyvatelstvo
jazyky:	turečtina
náboženství:	islámské
státní útvar
státní zřízení:	monarchie (emirát)
vznik:	1308 – kolaps Rúmského sultanátu, vznik bejliku
zánik:	1426 – anexe Osmanskou říší
státní útvary a území
předcházející: Rúmský sultanát následující: Osmanská říše

Zejména v první polovině 14. století představovalo ajdinské námořnictvo významnou sílu v Egejském moři a hrálo klíčovou roli při rozvoji tureckého pirátství, jeho vzestup nedokázala natrvalo zastavit ani drtivá porážka ajdinského loďstva flotilou rytířů sv. Jana v bitvě u ostrova Chios v roce 1319. Moc Ajdinských bejů dosáhla vrcholu za vlády Umura Lva (1334–1348), který byl považován za významného spojence byzantského císaře Jana VI. Kantakuzenose. Toto spojenectví ale vzápětí přineslo Umurově říši úpadek, protože se stala cílem dvou křížových výprav (1343–1351), které dobyly Smyrnu.