Ajád Aláví
Ajád Aláví (* 1945, Bagdád) byl iráckým premiérem v letech 2004 a 2005. V současnosti je lídrem Irácké národní fronty (INA), která jako členem sunnitsko-šíitské koalice Národní irácké hnutí (MNI), jež v parlamentních volbách 7. března 2010 porazila blok tehdejšího premiéra Núrího Málikího.
| Ajád Aláví | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. května 1945 (76 let) Bagdád |
| Alma mater | Londýnská univerzita |
| Povolání | politik a psychiatr |
| Politická strana | Irácké národní hnutí |
| Nábož. vyznání | islám Isná ašaríja |
| Děti | Sara Ayad Allawi |
| Příbuzní | Mohammed Tawfiq Allawi (bratranec) |
| Funkce | Prime Minister of Iraq (1. října 2003 – 31. října 2003) Iraqi Governing Council (1. října 2003 – 31. října 2003) Prime Minister of Iraq (2004–2005) Vice President of Iraq (2014–2015) Vice President of Iraq (2016–2018) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodina
Aláví pochází ze známé a bohaté bagdádské rodiny. Jeho dědeček vyjednával nezávislost země na Velké Británii, strýc byl v roce 1940 ministrem zdravotnictví. Aláví je sekulární šíitský muslim, zasazuje se však o smíření sunnitů se šíity. Je podruhé ženatý, manželka, dvě dcery a syn žijí ve Velké Británii.
Exil
V 60. letech studoval v Bagdádu medicínu. V roce 1971 odešel do exilu do Bejrútu a později do Londýna, kde dokončil studia se specializací na chirurgii. V roce 1978 unikl atentátu, zřejmě provedeného na příkaz Saddáma Husajna, rok byl hospitalizován pod policejním dohledem.
Politická činnost v exilu
Od roku 1961 do roku 1971 byl členem vládní strany Baas. Po porážce Iráku ve válce v Perském zálivu spoluzakládal za pomoci CIA v roce 1993 v Londýně Iráckou národní dohodu jako frakci exilového opozičního Iráckého národního kongresu (INC). V roce 1996 se INA neúspěšně pokusila v Iráku o státní převrat.
Politická činnost v Iráku
Po návratu do Iráku v roce 2003 se stal členem irácké vládní rady, jejímž předsedou byl v říjnu 2003. V červnu roku 2004 se stal premiérem. V této funkci byl v dubnu 2005 vystřídán Ibráhímem Džaafaríhem. V témže měsíci přežil další pokus o atentát. V parlamentních volbách v prosinci 2005 strana INA skončila na čtvrtém místě a získala 25 křesel v parlamentu.
