Ahmet Bilek

Narodil se a vyrostl v obci Menye v provincii Manisa. Tradičnímu tureckému zápasu karakucak se věnoval od útlého dětství. S olympijským zápasem se seznámil během studií ve Smyrně (Izmiru) koncem čtyřicátých let dvacátého století, potom co na jeho školu (Kızılçullu Köy Enstitüsü) přišli medailisté z olympijských her v Londýně. Posléze se přesunul do Eskişehiru, kde pracoval jako učitel tělesné výchovy na místní škole a zápasil za místní klub.[1] Do turecké reprezentace se dostal poprvé v roce 1953 v olympijském zápasu řecko-římském v muší váze do 52 kg, ale dlouhodobě se v ní na pozici reprezentační jedničky neudržel.

V roce 1960 startoval na olympijských hrách v Římě ve volném stylu. V úvodním kole porazil na technické body pozdějšího spolufinalistu Japonce Masajukiho Macubaru. Ve třetím kole prohrál na technické body s favorizovaným Avarem Ali Alijevem ze Sovětského svazu a se čtyřmi negativními klasifikačními body byl na prahu vyřazení. Své další dva soupeře však porazil před časovým limitem na lopatky a v rozhodujícím šestém kole porazil na technické body Íránce Ebráhíma Sejfpura. Ve tříčlenném finále s Japoncem Macubarou a Íráncem Sejfpurem oba v dřívější fázi turnaje porazil a získal tak zlatou olympijskou medaili.

V roce 1961 bylo Turecko v hluboké ekonomické krizi po vojenském převratu a pádu autoritářské vlády premiéra Adnana Menderese. Odjel proto za prací do Německa, kde žil nejprve na předměstí Schifferstadtu. Útočiště s mladou rodinou nakonec našel v Sársku v oblasti města Saarbrücken, kde zápasil za klub KSV Köllerbach. V Německu ho však štěstí nepotkalo, v roce 1970 spáchal při podzimním splínu seberaždu.[2]