Agum II.

Agum II. Kak-rime (Ag-gu-um) byl první nám známý kassitský král Babylonie. Vládl přibližně mezi roky 1590–1570 př. n. l.

Agum II.
Narození	17. století př. n. l.
Úmrtí	16. století př. n. l.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agum II. pocházel z kassitského panovnického rodu ze severní Mezopotámie, z oblasti Chanilgabatu. Mezi jeho předky patrně patřili Agum I. a Kaštiliaš I. Druhá část jeho jména Kak-rime (Kak-rím) je překládána jako meč milosrdenství, jindy je uváděna jako jedno slovo Kakrime, které se z kassitštiny nepřekládá.[1]

Agum II. porazil v boji o Babylón krále Přímoří Gulkišara. Podle záznamů se tak pod jeho vládu dostaly rozsáhlé oblasti Mezopotámie. Jeho titul zněl „král Kassitů a Akkaďanů, král velké země Babylonské, osidlovatel Tupliaše (kassitský název pro Ešnunnu), král Almanu a Padanu (oblasti kolem řeky Dijaly a jejích přítoků - v té době centrum kassitských kmenů), král Gutejců (míněna oblast pohoří Zagros)“.

Agum ve svých záznamech (přepsaných pro Aššurbanipalovu knihovnu v Ninive) uvádí, že „vrátil boha Marduka (jeho sochu) z daleké Hani, kde byla po 24 let“. Je zajímavé, že Agum neuvádí zemi Hani ve svém královském titulu; pravděpodobně nebyla pod jeho kontrolou. Je tedy možné, že sochy Marduka a jeho partnerky Sarpanit do Babylonu převezl nejen z náboženských důvodů a pro uznání kassitského oprávnění na babylonský trůn, ale i proto, že byl k odchodu z Hani donucen. O důvodech odchodu neexistují žádné záznamy, ale je zde zřejmá souvislost s nárůstem churritské moci v severní Mezopotámii, spojeným se vznikem silné Mitanské říše v oblasti severní Mezopotámie.

Ve svém titulu se Agum nenazývá „králem Sumeru“, protože neměl pod svou kontrolou celou oblast jižní Mezopotámie. Na jihu stále dominovala dynastie z Přímořské říše. Výraz „usídlil se v Tupliaši (Ešnunnu)“ pravděpodobně naznačuje důsledky války, proběhnuvší v tomto regionu, kdy bylo toto město kompletně zničeno a následně se začala jeho obnova a znovuosidlování. Tato válka byla vyvolána potřebou spojení mezi Agumem a kassitskými kmeny, mezi nimiž ležela právě oblast údolí řeky Dijaly.