Agni (odrůda révy vinné)

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Agni je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky révy umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný se vzpřímenými letorosty.

List odrůdy je středně velký, čepel srdcovitá, bez vyznačených laloků či tří- až pětilaločnatá s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě puchýřnatá, hluboce vrásčitá, spodní je jemně štětinatá, řapíkový výkroj je otevřený, většinou klínovitý či lyrovitý s ostrým dnem, řapík listu je dlouhý, narůžovělý, stejně jako žilnatina listu v okolí řapíku.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá, kulatá bobules voskovým povlakem. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení, rozplývavá, muškátové chuti. Hrozen je malý až středně velký (119 g), válcovitě-kuželovitý, hustý, na bázi s křidélky.

Agni je raná až středně raná moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kříženec odrůd André a Irsai Oliver s pracovním názvem AN x IO PE-11/47, který vyšlechtil kolektiv šlechtitelů Jan Havlík, Ing. František Zatloukal a Ing. Ludvík Michlovský ve ŠSV Velké Pavlovice v roce 1973. Dále se pak pokračovalo se šlechtěním v ŠSV Perná. V ČR je udržovatelem odrůdy Ing. Miloš Michlovský, CSc., odrůda je právně chráněna.

Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2001. V praxi se dosud pěstování odrůdy ve větším rozsahu nerozšířilo, menší, ověřovací výsadby jsou na Moravě, většinou v mikulovské podoblasti, roku 2010 to bylo 6 hektarů, tedy 0,01 % plochy vinic ČR, průměrné stáří vinic bylo roku 2010 asi 15 let.

Název odrůdy je volnou kombinací názvů rodičovských odrůd, možná je však inspirován védským božstvem ohně, Agni.

Réví dobře vyzrává. Proti poškození zimními mrazy je odolná středně. Odrůdu je možno pěstovat na většině vedení bez nároků na specifický řez, zatížení se může pohybovat v rozsahu 8–10 oček na m2. Odrůda je vitální, vhodné podnože jsou T 5C, SO-4, Cr 2 a 125 AA. Plodnost odrůdy je vysoká, 9–15 t/ha (3,68 kg/keř), cukernatost moštu bývá 21–25 °NM a obsah kyselin 6,5–8 g/l.

Agni má poměrně vysoký obsah barviv a nevyžaduje proto příliš dlouhou maceraci hroznů. Vhodným typem vína je lehčí, chuťově jemné a zajímavě aromatické víno s nižším obsahem tříslovin. V průběhu macerace musíme kontrolovat, zda nedochází k extrakci hořkých chuťových látek z hroznů. Na rozdíl od většiny modrých odrůd může být vhodná reduktívní technologie v nerezových nádobách, bude pozitivně ovlivňovat udržení odrůdového muškátového aroma a svěžesti vína. Není vhodné biologické odbourávání kyseliny jablečné, mohlo by poškodit aromatický projev vína.

Odrůdové víno je plné, zvláštního, pro červená vína nezvyklého typu s výrazným můškátovým aroma. Odrůda by se pravděpodobně mohla uplatnit při výrobě vín dezertních. Dosahuje vysoké cukernatosti v raném sortimentu registrovaných modrých moštových odrůd. Barva typických vín je nadprůměrně sytá, intenzívně červená, vůně výrazně muškátová, doplněná květinovými tóny, chuť je plná, příjemná, tříslovina velmi jemná. Ve vůni a chuti můžeme hledat muškát a exotické tóny. Odrůdová vína nejsou příliš vhodná k archivaci.