Agder
Agder je historický region v nejjižnější části Norska a od 1. ledna 2020 také jedna z jedenácti norských územěsprávních jednotek – krajů (fylke). K reorganizaci územního uspořádání došlo na základě rozhodnutí norského parlamentu (Stortinget) ze dne 8. června 2017, jehož důsledkem byla redukce počtu územěsprávních jednotek z osmnácti na jedenáct.[1] Při reorganizaci došlo ke sloučení dřívějších krajů Aust-Agder a Vest-Agder. Správní centrum se nachází v městě Arendal.
| Agder | |
|---|---|
 Agder na mapě Norska | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Arendal |
| Souřadnice | 58°8′48″ s. š., 7°59′44″ v. d. |
| Rozloha | 16 434,07 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 305 244 (2019) |
| Hustota zalidnění | 18,6 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Podřízené celky | 25 obcí |
| Vznik | 1. ledna 2020 |
| Fylkesordfører | Arne Thomassen |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | NO-42 |
| Oficiální web | agderfk |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název Agder se vyvinul z výrazu Agðir, což byl název malého království před sjednocením Norska králem Haraldem I. Krásnovlasým. Jeho původ se hledá ve pragermánském slově agio, které znamenalo okraj, lem – tedy pás země na pobřeží.
Geografie
Agder zaujímá plochu 16 434,07 km² a žije v něm 305 244 obyvatel (1. ledna 2019). Na západě hraničí s krajem Rogaland na východě s krajem Vestfold og Telemark, na jihu se Severním mořem. Největší řekou je Otra, nejvyšší horou je 1507 metrů vysoká Sæbyggjenuten na hranicích s Telemarkem. Nejdůležitějšími komunikačními trasami jsou silnice E18 z Osla do Kristiansandu, dále E39 z Kristiansandu do Bergenu, železnice z Osla do Stavangeru. Největší letiště je v Kristiasandu.
Obce
Kraj sestává z 25 obcí.
- Åmli
- Åseral
- Arendal
- Birkenes
- Bygland
- Bykle
- Evje og Hornnes
- Farsund
- Flekkefjord
- Froland
- Gjerstad
- Grimstad
- Hægebostad
- Iveland
- Lillesand
- Lindesnes
- Kristiansand
- Kvinesdal
- Lyngdal
- Risør
- Sirdal
- Tvedestrand
- Valle
- Vegårshei
- Vennesla
Dějiny
Agder v době Vikingů bylo jedno z malých království a jmenovalo se Agðir. V důsledku různých spojenectví, svateb, dědictví a válek docházelo k neustálým změnám jak v hranicích, tak ve významu jednotlivých království a ani Agðir nebyl výjimkou. Tyto události jsou zaznamenány v díle Heimskringla autora Snorriho Sturlusona.
Králové Agderu
- Legendární králové
- Harald Agderking
- Víkar
- Kissa
- král Bjearling
- Králové v období 790–987
- Harald Granraude 7??–815, otec Åsy
- Åsa, mezi 815 a 834–838, matka Halvdana Svarte
- Halvdan Svarte, otec Haralda I. Krásnovlasého od roku 838
- Kjøtve den rike,v 9. století
- Harald Gudrødsson Grenske, 976–987, pravnuk Haralda I. Krásnovlasého
Znak
V červnu 2018 bylo přijato rozhodnutí o novém znaku správního území Agder. Znak tvoří zlatý dub na červeném poli. Jedná se o zjednodušenou verzi dubu z erbu Vest-Agder a barvy pocházejí z erbu Aust-Agder. Dub znamená dlouhý život s odkazy na minulost a budoucnost, moudrost a stabilitu, listy odkazují na vitalitu. Duby byly často místem setkávání, zároveň byl dub v regionu historicky důležitou obchodní komoditou.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agder na německé Wikipedii.
- Nye fylker. Regjeringen.no [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Agder na Wikimedia Commons
- Galerie Agder na Wikimedia Commons
- Velká norská encyklopedie – Agder
