Aerovagon

Konstrukce ruského konstruktéra – samouka Valeriana Abakovského, pocházejícího z Lotyšska, kombinovala drážní vozidlo, tedy drážní podvozek, na němž byl umístěn letecký motor s dvoulistou tlačnou vrtulí,[2][3] která udělovala stroji dopředný pohyb, a kabinu pro cestující. Stroj dokázal vyvinout rychlost až 140 km/h,[2] což jej v té době řadilo k vysokorychlostním a měl být určen k provozu na hlavních tratích.[2]

Při zkouškách 24. července 1921 byla provedena jízda z Moskvy do Tuly, které se účastnili i soudruzi z Německa, celkem 24 osob.[2] Při návratu do Moskvy však došlo k nehodě u Serpuchova, kdy při vysoké rychlosti stroj vykolejil a zřítil se ze svahu.[2] Při této nehodě zahynulo všech šest účastníků zpáteční jízdy: John Freeman, Oskar Heilbrich, John William Hewlett, Fjodor Sergejev, Otto Strupat a sám Abakovskij (ve věku 25 let).[4] Všichni byli pohřbeni u Kremelské zdi v Moskvě.[4][5]

Tento stroj předběhl kolejový zepelín (1929),[6] americký M-497 Black Beetle (1966)[7] a později sovětský turbojet ER-22 (1970);[8] všechny uvedené stroje představují kombinaci železničního vozidla a leteckého motoru.[1]