Aero A-42

Letoun byl roku 1930 vyroben ve dvou prototypech (výrobní čísla A.42.1 a A.42.2). Oba se ve stejném roce účastnily leteckého závodu kolem Malé Dohody a Polska, obsadily však až osmé a dvanácté místo. Reputaci si měly zlepšit překonáním pěti mezinárodních a šestnácti národních rekordů. Přitom jej pilotoval rotmistr Vojtěch Svozil. Mezinárodní rekordy letoun získal v rychlosti na uzavřené trati 1000 km bez nákladu, dále se zátěží 500 a 1000 kg. Rekordy v rychlosti letu bez zátěže a se zátěží 500 kg dokázal ještě vylepšit. Již za několik dnů jej však o tyto dva rekordy připravil dvouplošník Letov Š-516. Stroj díky těmto rekordům vzbudil velký zájem. Zbývající rekord (trať 1000 km s nákladem 1000 kg) dokonce vyvolal diplomatický protest Německa.[2]

V letech 1931–1932 byl prototyp důkladně testován a přestože vyhověl požadavkům armády na rychlost, dolet a nosnost, byla u něj shledána řada závažných nedostatků, které jej činily nevhodným pro řadovou službu. Jednalo se například o příliš dlouhé starty a přistání, stísněné vnitřní prostory, chvění ocasních ploch při vyšších rychlostech, či nedostatečnou obratnost. V případě odstranění zmíněných nedostatků mělo letectvo zájem o třetí prototyp a 27 sériových bambardérů A.42b. Plánována byla ještě dvoumotorová verze A.42c. Roku 1933 však byla objednávka na sériové A.42b zrušena a tím vývoj letounu skončil.[2]

Bombardér měl tříčlennou posádku. Pilot a pozorovatel-bombometčík seděli vedle sebe v uzavřeném kokpitu s dvojím řízením. V zadní části trupu měl pracoviště radiooperátora-zadní střelec. Obsluhoval přitom dvojče 7,92mm kulometů umístěné na oběžném kruhu hřbetě trupu a jeden 7,92mm kulomet mířící pod letoun. Pilot navíc ovládal jeden pevný synchronizovaný 7,92mm kulomet. Konstrukce letounu byla smíšená. Zatímco dřevěná kostra křídla byla potažena plátnem a překližkou, kovová kostra ostatních částí byla potažena plátnem. Přední a zadní část trupu byla propojena chodbou vedoucí přes pumovnici. Kromě pumovnice byly bomba podvěšovány na dva podkřídelní závěsníky. Pevný záďový podvozek s pevnou ostruhou. Letoun poháněl jeden vodou chlazený osmnáctiválcový řadový motor o výkonu 900 koní, který roztáčel třílistou vrtuli.[2]

Třípohledový nákres z časopisu L'Aérophile, duben 1932

Údaje podle[3]