Adrian Zach

Narodil se ve Stálkách do rolnické rodiny, vystudoval státní gymnázium ve Znojmě a v roce 1866 se po vypuknutí války dobrovolně přihlásil k vojenské službě (Jägerunterofficier). Po válce se věnoval studiu teologie. V roce 1873 byl vysvěcen na kněze a ve stejném roce proběhla jeho investitura v premonstrátském klášteře v Gerasu. Dne 24. září 1889 byl Adrian Zach, tehdejší farář v dolnorakouské obci Kirchberg an der Wild, jednomyslně zvolen opatem premonstrátského kláštera, v jehož čele sloužil 27 letech. V roce 1900 byl císařem Františkem Josefem I. vyznamenán komturským křížem (Comthurkreuz des Franz Josef-Ordens). V letech 1907-1911 zastupoval v říšské radě zemský okres Waidhofen an der Thaya. Dolnorakouské obce Drosendorf, Altstadt-Drofendorf, Frohnsberg, Geras, Oberhöflein, Kottaun, Langau, Thumriß, Weitersfeld, Heufurth, Pleißing, Waschbach, Goggitsch a moravský Fratting / Vratěnín jej vyznamenaly čestným občanstvím.

Působil jako opat v opatství Geras.[2] Funkci opata zastával od 24. září 1889. Dlouhodobě působil jako předseda okresní chudinské rady a člen okresní i zemské školské rady. Byl také místopředsedou okresní zemědělské společnosti v Hornu. Získal Řád Františka Josefa.[3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Dolní Rakousy 58.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Křesťansko-sociální sjednocení.[4]

Zemřel v 72 letech[5] v dubnu 1916.[3]