Adolf ze Schwarzenbergu (1551)

Narodil se v Gimbornu v tehdejším hrabství Mark jako syn Viléma III. svobodného pána na Schwarzenbergu (padl roku 1557 v bitvě u St. Quentina).

Podobně jako jeho otec působil jako voják nejprve v bavorských službách, později bojoval ve španělském vojsku vévody z Alby. V roce 1594 přešel do služeb císařských, válčil v Uhrách a jeho nejslavnějším činem bylo dobytí pevnosti Rábu (1598). Toto vítězství nad Turky slavila celá křesťanská Evropa. Císař Rudolf II. Adolfa vyznamenal, povýšil jej v roce 1599 do říšského hraběcího stavu a do původního rodového erbu Seinsheimů přidal krkavce (německy der Rabe – narážka na dobytí Rábu), klovajícím uťatou hlavu Turka.

Adolf se i dále účastnil osvobozování Uher. Při dobývání Budína však došlo v jeho vojsku ke vzpouře. Žoldnéři, kteří trpěli nedostatkem potravin a žoldu, se chtěli vzdát Turkům. Adolf se postavil radikálně proti, ale byl zasažen kulí přímo do hlavy.

Pohřeb se konal ve Vídni, byl velmi okázalý a císař dal dokonce Adolfovi postavit pomník.

Se svou manželkou Markétou svobodnou paní Wolffovou z Metternichu měl jediného potomka, syna Adama, který se v 16 letech stal jeho dědicem.

Havran klovající Turkovi oko ve znaku Adolfa Schwarzenberga

Motiv turecké hlavy, který získal Adolf Schwarzenberg, na klice vrat zámku Hluboká

• Schwarzenbergové
• Adam ze Schwarzenbergu
• Adolf Schwarzenberg (1890-1950)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons

Předchůdce: Vilém II.

Hlava schwarzenberského rodu 1551–1600

Nástupce: Adam