Adolf Lebeda

Adolf Andrejevič Lebeda (11. května 1913 Jekatěrinodar1997) byl český mistr bojových umění, původem kubáňský kozák, který se metodickou a trenérskou prací zasloužil o popularizaci bojových umění a sportovního juda v bývalém Československu.

Adolf Lebeda
A. A. Lebeda
Osobní informace
Datum narození11. května 1913[1]
Místo narozeníJekatěrinodar Ruské impérium Ruské impérium
Datum úmrtí31. prosince 1997 (ve věku 84 let)
StátČeskoslovensko
Přezdívka„Mandarín“
Sportovní informace
Klub / DojoVysokoškolský sport Praha (klub 30')
TrenéřiDobó Fülöp
Kategorietěžká váha
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2021

Životopis

Pocházel z důstojnické rodiny. Po řijnové revoluci v Rusku se s rodinou přistěhoval z Jekatěrinodaru (dnešní Krasnodar) do Přelouče.[2] Základní kurz sebeobrany navstěvoval jako student vysoké školy ve Strakově akademii v Praze již v roce 1929. S bojovým umění jiu-jitsu začal v pražském Vysokoškolském klubu pod vedením maďarského profesionálního zápasníka přezdívaného Dobó v roce 1934. Od roku 1935 s ním jako uke absolvoval exhibiční vystoupení po celém Československu.

V roce 1940 získal premiérový titul mistra republiky v zápase jiu-jitsu (obdoba dnešního judo). Po válce pracoval jako překladatel z ruského jazyka a jako trenér bojových umění. V roce 1954 připravil jako trenér reprezentační tým judistů Československa na mistrovství Evropy v belgickém Bruselu – Československo získalo jednu zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili. Z dalších funkcí zastával předsedu trenérské rady nebo předsedu kolegia DANů (technický stupňů). Během svého života publikoval desítky metodických prací a vydal několik příruček sebeobrany.

Publikace

Sebeobrana

  • Sebeobrana, 1961 (1. vydání)
  • Sebeobrana : sebeobranné umění pro každého, 1979 (2. přepracované vydání)
  • Sebeobrana : sebeobranné umění pro každého, 1984 (3. vydání)

Judo

  • Branný zápas judo, 1954
  • Judo : čtvrté a třetí kyu, 1956
  • Vyšší judo : Druhé a první kyu, 1958
  • Základy judo, 1960
  • Džudo : technika 5. - I. kyu, 1974

Překlady[3]

  • Země duní, Oles Hončar, 1950
  • T. D. Lysenko, Alexandr Popovskij, 1950
  • Zítra vyplujeme na moře, Igor Vsevoložskij, 1950
  • Plémě silných, Dymtro Tkač, 1951
  • Zákony života, Alexandr Popovskij, 1951
  • Nepolapitelný monitor, Igor Vsevoložskij, 1951
  • Lelo, Aleksandr Čejšvili, 1951
  • Humoristické povídky, Leonid Lenč, 1952
  • Obléhání nocí, Petro Panč, 1953
  • Moře je můj domov (Раскинулось море широко), 1960

Odkazy

Reference

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.