Adénium

Adénium (Adenium) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to silně sukulentní beztrnné keře až malé stromy s jednoduchými střídavými listy a nápadnými pravidelnými květy různých barev. Plodem je souplodí měchýřků. Rod zahrnuje 6 druhů, které byly v minulosti shrnovány do jediného, široce pojatého druhu Adenium obesum.

Adénium
Adénium ztloustlé na Sokotře
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodadénium (Adenium)
Roem. & Schult., 1819
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adénia jsou pěstována jako krásně kvetoucí sukulenty. Jsou to silně jedovaté rostliny s odporně hořkou chutí. Při pěstování je třeba pamatovat na jejich jedovatost zejména v souvislosti s domácími zvířaty. V Africe a Arábii jsou využívána v domorodé medicíně a k odstraňování parazitů. Také se z nich připravuje šípový jed.

Popis

Adénia jsou sukulentní, většinou vzpřímeně rostoucí keře s tlustým, silně dužnatým kmenem, dorůstající výšky až 2,5 metru. Někdy dorostou i do podoby malého stromu s láhvovitě ztlustlým kmenem. Kůra je hladká, červenohnědá. Při porušení roní průsvitnou šťávu. Listy jsou jednoduché, střídavé, přisedlé, široce eliptické až čárkovité, na vrcholu tupé až zaokrouhlené, k bázi se postupně zužující. Čepel listů může být lysá nebo chlupatá. Listy v suchém období opadávají. Květy jsou u přírodních forem červené, růžové nebo výjimečně bílé, uspořádané v krátce stopkatých až téměř přisedlých, koncových vrcholících. Rostlina často kvete v bezlistém stavu. Kalich je tvořen 5 bylinnými laloky kopinatého nebo šídlovitého tvaru. Koruna je nálevkovitá, chlupatá, zakončená 5 širokými cípy. Korunní trubka je 20 až 40 mm dlouhá. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé na bázi rozšířené části korunní trubky a pevně připojené ke čnělkové hlavě. Gyneceum je tvořeno 2 volnými plodolisty nesoucími nitkovité čnělky. Plodem je souplodí složené ze 2 měchýřků. Plody jsou podlouhlé, 8 až 20 cm dlouhé a 8 až 12 mm široké. Semena jsou vřetenovitá, lehce zploštělá a na obou koncích mají chomáček chlupů.[1][2]

Rozšíření

Rod adénium zahrnuje 6 druhů. Roste přirozeně v tropické subsaharské Africe a v Arábii. V Africe je rod rozšířen od Senegalu a Mauritánie po Etiopii a Somálsko, na jih až po Jihoafrickou republiku. Vyskytuje se také na ostrově Sokotra. V rámci Arábie roste ve střední a jižní Saúdské Arábii a v Jemenu. Byl zavlečen i do jiných částí světa, např. do Mexika, Thajska, Vietnamu nebo na Filipíny.[3][4]

Jedovatost

Rostliny obsahují ve všech svých částech kardioaktivní glykosidy obdobného typu jako u oleandru a rodu Acokanthera. Otrava se projevuje poruchami srdeční činnosti, zejména arytmií. Rostliny jsou odporně hořké a otravy lidí byly zaznamenány zřídka.[5][6] Pokud se šťáva z rostliny dostane do očí, může způsobit poškození zraku.[7]

Taxonomie

Rod Adenium je v rámci čeledi toješťovité řazen do podčeledi Apocynoideae a tribu Nerieae. Nejblíže příbuzným rodem je Nerium (oleandr). V taxonomii rodu Adenium existují 2 pojetí. Při úzkém pojetí druhů rod zahrnuje celkem 6 druhů, zatímco v širším pojetí je uznáván pouze jediný, silně variabilní druh Adenium obesum, do nějž jsou ostatní druhy vřazeny na úrovni poddruhů. V roce 2015 byl z Ománu popsán nový druh, Adenium dhofarense.

Ekologické interakce

Květy adénií jsou opylovány hmyzem s dosti dlouhým sosákem, aby opylovač dosáhl na nektar. Květ vydrží na rostlině asi 5 dní, přičemž úspěšně může být opylen pouze v prvních dvou dnech.[8][9] V Africe a druhotně i v Asii je adénium jednou ze živných rostlin lišaje oleandrového.[10]

Zástupci

Adénium jako bonsaj

Význam a pěstování

Adénia jsou pěstována jako působivě kvetoucí okrasné rostliny, sukulenty a bonsaje. Bylo vypěstováno množství forem a kultivarů s rozličně zbarvenými květy, některé jsou i plnokvěté. Vyžadují tak jako jiné sukulenty dobře propustnou půdu a dostatek světla. V zimě ztrácejí listy. V době vegetace jim svědčí přiměřená zálivka, zatímco v zimním období se zalévají jen málo a sporadicky. Nesnášejí kombinaci chladu a vlhka, při níž jsou napadány hnilobami. Zimní teploty by neměly klesat pod 10 °C.[11]

Jedovatá mléčná šťáva (latex) z druhu Adenium boehmianum je používána domorodci v Namibii jako šípový jed a také k lovu ryb.[12] Podobně jsou využívány i jiné druhy, např. adénium ztloustlé v subsaharské Africe a Adenium multiflorum z jihu kontinentu.[7] Odvar z kořenů adénia ztloustlého je v Africe používán na pohlavní choroby, šťáva se aplikuje na hnisavé vředy a vtírá do vlasů proti vším. Odvarem z kůry se odstraňují klíšťata a vši z velbloudů a dobytka. Mast z Adenium oleifolium je aplikována na kousnutí hadem a štíří bodnutí.[7]

Přehled druhů a jejich rozšíření

  • Adenium boehmianum (syn. A. obesum subsp. boehmianum) - Namibie, jižní Angola
  • Adenium dhofarense - Omán
  • Adenium multiflorum (syn. A. obesum subsp. multiflorum) - Malawi, Mosambik, Zambie, Zimbabwe, Jihoafrická republika, Svazijsko
  • Adenium obesum (syn. A. obesum subsp. obesum, A. arabicum) - tropická Afrika, Arábie
    • Adenium obesum subsp. socotranum - Sokotra
    • Adenium obesum subsp. somalense (syn. A. somalense, A. crispum) - Somálsko
  • Adenium oleifolium (syn. A. obesum subsp. oleifolium, A. lugardiae) - Jihoafrická republika, Namibie, Botswana
  • Adenium swazicum (syn. A. obesum subsp. swazicum) - Jihoafrická republika, Svazijsko, jižní Mosambik[4][13]

Odkazy

Reference

  1. ALFARHAN, Ahmed H. et al. Flora of Jizan region. Vol. I. [s.l.]: [s.n.], 2005. (anglicky)
  2. BRUYNS, P.V. The Apocynaceae of Namibia. Strelitzia. 2014, čís. 34. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  5. NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky)
  6. KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)
  7. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  8. AVIEKIN, Ya.V.; GAIDARZHY, M.M. Generative reproduction of Adenium obesum (Forssk.) Roem. & Schult. under conditions of introduction. Plant Introduction. Sep. 2016, čís. 71.
  9. ROWLEY, G.D. The pollination mechanism of Adenium (Apocynaceae). The National Cactus and Succulent Journal. 1980, čís. 35(1).
  10. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
  11. Adenium cultivation [online]. Tropina Nursery. Dostupné online. (anglicky)
  12. CHABOO, Karoline S. et al. Beetle and plant arrow poisons of the Ju. ZooKeys. 2016, čís. 558.
  13. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.