Adamstown

Po zbytku ostrova vedou hliněné cesty, po kterých obyvatelé chodí pěšky nebo jezdí na kole. Ve městě ani jinde na ostrově není letiště nebo helipad, přistávat zde mohou pouze hydroplány na mořské hladině, nejezdí zde také žádné automobily. Z plánu vybudovat na ostrově letiště sešlo, protože by bylo ztrátové.

V Bounty Bay se nachází malý přístav, odkud rybáři vyjíždějí na moře chytat ryby. Obyvatelé se kromě rybolovu živí ovocem a zeleninou, která roste na ostrově.

Adamstown má svoji radnici, drobný přístav pro menší lodě, školu (nazvanou Palau School), minimuzeum s lodním deníkem z Bounty, zdravotní středisko, komunikační zařízení s jednou telefonní linkou, sdílenou obyvateli města.

Nemají zde vodovodní potrubí – vodu si čerpají ze tří potoků, které na ostrově tečou. Televizní kanály přijímají z jiných zemí, pouze radiostanici mají vlastní.

Čas od času Adamstown navštíví britské nebo novozélandské lodě, které přivezou zdejším obyvatelům oblečení, některé druhy potravin a jízdní kola. Na oplátku jim lidé poskytnou pitcairnský med, ovoce nebo filatelistům pitcairnské poštovní známky.

Elektřina je na ostrově distribuována pomocí dieselagregátů a to po 16,5 hodin denně (od 6:30 do 22:00).[1]

Adamstown byl založen roku 1790 vzbouřenci z lodě Bounty a tahitskými ženami. Dnešní obyvatelé jsou většinou jejich potomky.