Adam Kopyciński

Působil jako kněz, byl doktorem teologie. Angažoval se veřejně a politicky. Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu. V letech 1879–1890 byl profesorem pastorační teologie na semináři.[1]

Byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Tarnow, Pilzno atd. Rezignace byla oznámena dopisem 19. února 1886, ale již 11. května 1886 opět složil slib. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1891.[5]

Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Dr. Adam Kopyciński, farář, bytem Radomyśl.[6][3] Do parlamentu se vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 44.[5]

Na Říšské radě v roce 1885 je uváděn coby člen Polského klubu.[7] Za Polský klub byl zvolen i v roce 1891.[8] V roce 1907 se uvádí jako člen polského středu.[3][9] Šlo o formaci Polskie Centrum Ludowe, která navazovala na dřívější Stronnictwo Chrześcijańsko-Ludowe (Křesťansko-lidová strana) okolo Stanisława Stojałowského. Po volbách roku 1907 zasedl opět do poslaneckého Polského klubu.[5]

Po vypuknutí světové války se zapojil do osvěty mezi polským obyvatelstvem v Ruské říši. Po ústupu rakousko-uherské armády se stáhl zpět do haličských do Gawłuszowic. Tam zemřel v září 1914 na mrtvici, udajně ve chvíli, kdy šel přivítat ruské vojáky, kteří vjeli do farního dvora.[4]