Adalský sultanát

Adalský sultanát (arabsky سلطنة العدلية, somálsky Saldanadda Cadal), zkráceně Adal (arabsky عدل, ʾAdāl, somálsky Adaal), byl nejprve provincií a později sultanátem nacházejícím se na severozápadě dnešního Somálska, jihu Džibutska, a oblastech Afar, Oromie a Somale v Etiopii. V době svého vrcholu kontroloval rozsáhlá území Etiopie a Somálska. Existoval zhruba v letech 14151555.

Adalský sultanát
سلطنة العدلية
  14151577  
 
 
 

vlajka
geografie

Adalský sultanát na svém vrcholu v roce 1540
Siyara (dočasné hl. město)
Zeila (14151420)
Dakkar (14201520)
Harar (15201577)
Awsa (15771577)
obyvatelstvo
somálština, hararština, afarština, argobština, arabština
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Ifatský sultanát
následující:
Osmanská říše
Hararský sultanát
Isaaqský sultanát
Awský imamát

Historie

Etiopská provincie

Ruiny města Zeila

V době před rokem 1288 byl Adal muslimskou provincií Šalomounské křesťanské Etiopie. V jistém bodě poté se provincie vzbouřila a musela být znovu dobyta etiopským císařem Amda Seyonem za jeho tažení roku 1332. Během této kampaně sultanát Shewa a menší sultanát Ifat ovládali několik málo obchodních přístavů na pobřeží včetně Zeily. Adal byl později kontrolován Ifatským sultanátem, avšak po čase se osamostatnil a vzbouřil proti Amda Seyonovi, ale po smrti svého krále a dobytí hlavního města Talagu kapituloval. V roce 1403 (případně 1415) dobyli Etiopané znovu Ifat, který se před tím vzbouřil proti císaři, a porazili armádu ifatského sultána Sa'ada ad-Dina II. Sa'ad ad-Din byl pronásledován po celém království do momentu, kdy etiopský císař (buď Dawit I. vládnoucí v roce 1403 nebo Yeshaq I. v roce 1415) obsadil přístav Zeila a sultána zabil. To mělo za následek útěk členů ifatské královské dynastie Walashma do Jemenu, kteří se tak vyhnuli chycení a zavraždění. Avšak když se později vrátili, užívali spíše titulu „Sultán Adalu“ než „Sultán Ifatu“, což naznačuje, že byl Ifat součástí Adalu a ne naopak.

Invaze do Etiopie

Adalský sultanát sousedící s Aksumskou říší

V polovině roku 1520 začal Imam Ahmad ibn Ibrihim al-Ghazi svatou válku proti křesťanské Etiopii, které vládl císař Lebna Dengel. Zásobený střelnými zbraněmi od Osmanů, byl Ahmad schopný porazit Etiopany v bitvě u Shimbry Kure roku 1529 a získat tak kontrolu nad bohatou etiopskou vysočinou, ačkoli jeho nepřátelé dále kladli odpor. V roce 1541 poslalo Portugalsko, mající své zájmy v Indickém oceánu, do Etiopie pomoc ve formě 400 mušketýrů. Reakcí na tento tah bylo zaslání 900 vojáků Adalskému sultanátu od Osmanů.

Imam Ahmad byl zpočátku úspěšnější, během podzimní kampaně v roce 1542 se mu podařilo zabít portugalského velitele Cristóvãa da Gamu. Avšak portugalským mušketýrům se podařilo učinit rozhodující krok v porážce Adalu v bitvě u Wayna Daga, poblíž jezera Tana v únoru roku 1543, kde rovněž padl adalský panovník Ahmad. Následně Etiopané opětovně získali plošinu Amhara a vykompenzovali své ztráty. Osmané, kteří měli sami potíže ve Středomoří, nebyli schopní Ahmadovým následovníkům pomoci. V roce 1577 bylo hlavní město Adalu přesunuto z města Zeila do Hararu a následoval prudký úpadek adalské moci.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adal sultanate na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.