Adžlún

Adžlúnský hrad (z centra města)

Nad městem se tyčí velmi zachovalé pozůstatky Adžlúnského hradu (Qalaʿat ar-Rabad (arabsky قلعة الربض‎), který vznikl na místě kláštera. Dnešní jméno hradu a města se odvozuje od zdejšího mnicha. Hrad byl postaven v 12. století za sultána Saladina nejprve k hlídání cesty z Damašku do Egypta a také kvůli kontrole místních stezek a především místních beduínských kmenů Jabal 'Auf, kteří se často stávali spojenci křižáků. Další jeho důležitou funkcí byla obrana proti útokům z hradu Belvoir na opačném břehu údolí Jordánu, které byly postaveny při expanzi Jeruzalémského království. K částečnému poškození hradu došlo při útoku Mongolů v roce 1260. Dominanta města byla poničena zemětřesením v letech 1837 a 1927, ale v 21. století byla do značné míry opravena.

Adžlún byl v roce 1596 uveden v záznamu o sčítání lidu Osmanské říše. Tehdy měl 313 muslimských domácností a 20 křesťanských domácností. Platili daně zejména ze zemědělství – za vlastnictví sadů, vinic, olivových stromů, z ovoce, zeleniny, za kozy, jako byla ovoce – i za pořádání trhů a využívání vodního mlýna. Celkem to bylo 14500 akce. V roce 1838 byli obyvatelé Adžlúnu především sunnité a ortodoxní křesťané. V roce 1961 žilo ve městě 5390 obyvatel, 2023 je jich přihlásilo ke křesťanství. Roku 2015 měl Adžlún 9990 obyvatel, v celém guvernorátu žilo více než 176 000 obyvatel.

Adžlún, trh

Adžlún

Adžlúnský guvernorát má přibližně 420 km² a celkem 27 vesnic. V oblasti je větší poměr křesťanů než je jordánský průměr, v některých z nich převažují křesťané, což je případ Adžlúnu. Mezi hlavní muslimské rody patří Al-Qudah , Al-Share, Al-Zghoul, Al-Momani, Al-Smadi, Al-Shwayyat, Al-Freihat, Al-Khatatbah, Alnawateer, Al-Karraz, zatímco mezi původní křesťanské obyvatelstvo patří tyto rody Muqattash, Haddad, Iwais, Eisouh and Rabadi. Dle výzkumů tu žijí společně křesťané a muslimové pokojně, vzájemně se navštěvují a sdílejí jídlo při příležitostech radostných i smutečních rodinných událostí, jako jsou svatby, oslava maturity nebo promoce, pohřby, případně při náboženských slavnostech. Funguje mezi nimi i sousedská výpomoc, křesťanští kněží pomáhají domlouvat i muslimské sňatky, muslimské matky nosily malé děti pokřtít do kostela, aby dostaly alespoň nějaké boží požehnání. Při volbách v tomto kraji volí nezávisle na víře kandidáta, křesťanský kandidát do parlamentu má zajištěno jedno místo ze čtyř a bývá zvolen i ve většinově muslimských městech guberniátu. Města mívají jak muslimské, tak křesťanské starosty, v Adžlúnu se po 16 letech se křesťanský starosta vzdal svého místa ve prospěch muslimského kandidáta. V roce 2013 zase bojkotovali starostu jak křesťané, tak muslimové. [1]

Ažlun, střed města

• Adžlúnský hrad
• Velká mešita v Adžlúnu
• Kostel Svatého ducha

Adžlunská národní univerzita (ANU) byla založena v roce 2008.

Ažlun, krajina

• Možnost treků v okolní hornaté a částečně krajině po značených stezkách. Jednou z nich je tzv. Al Ayoun Trail vytvořená obyvateli obcí Rasun, Orjan a Baoun, kvůli zvýšení počtu turistických stezek v oblasti. Je dlouhá přibližně 18 km a propojuje tyto vesnice.
• Trek Adžlún – Pella je dlouhý 25 km a vede hornatou, částečně zalesněnou krajinou.
• Adžlúnská lesní rezervace – provozovaná jordánskou The Royal Society for The Conservation of Nature

V guvernorátu Adžlún je 7 okresů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajloun na anglické Wikipedii.

• Matthew Teller: The Rough Guide to Jordan, Rough Guide Travel Guides, 2013, s. 150–156.

• Tell Mar Elias
• Andžara

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adžlún na Wikimedia Commons