Adéla del Vasto

Příbuzenstvo
otec	Manfréd I. del Vasto
I. manžel	Roger I. Sicilský
syn	Šimon Sicilský
syn	Roger II. Sicilský
dcera	Matylda
syn	Geoffroy
II. manžel	Balduin I. Jeruzalémský

Adéla del Vasto
	sicilská hraběnka; jeruzalémská královna
Doba vlády	1113–1117
Sňatek	1089; 1113
Manžel	Roger I. Sicilský; Balduin I. Jeruzalémský
Narození	1072 ; Savona
Úmrtí	16. dubna 1118
Potomci	Roger II. Sicilský
Rod	Aleramovci
Otec	Manfréd del Vasto
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla del Vasto (italsky Adelasia del Vasto, sicilsky Adilasia di Monferratu, francouzsky Adélaïde de Montferrat ; 1072 – 16. dubna 1118 Patti)[1] byla hraběnka sicilská a krátce královna jeruzalémská.

Život

Byla dcerou Manfréda del Vasto a roku 1089 se stala třetí manželkou Rogera, normanského vládce Sicílie. Roger zemřel roku 1101 a Adéla se stala regentkou nezletilých synů a vládkyní Sicílie. Starší syn Šimon zemřel roku 1105 a dědicem hrabství se stal Roger. Poté, co Roger roku 1112 dosáhl zletilosti, stáhla se Adéla do ústraní, z něhož vyšla až v okamžiku, kdy z Jeruzalémského království přišla nabídka ke sňatku s králem Balduinem I. Dosud bezdětný král zapudil svou arménskou manželku a na doporučení svých rádců roku 1113 pojal za choť Adélu, jež mu kromě naděje na mužského potomka přinesla i nezanedbatelné věno,[pozn. 1] které posloužilo k zaplacení královských dluhů. Toužebně očekávané početí následníka se však nezdařilo, král považovaný papežem za bigamistu, posléze dal na naléhání jeruzalémského patriarchy a Adélu zapudil.

„	... králi přikvačila nemoc a poněvadž se obával smrti, propustil ženu svou... sicilskou totiž hraběnku jménem Adelaidu, poněvadž neprávem ji byl pojal, ana žila ještě manželka jeho, kterou dříve zákonitě byl pojal u města Edessy.	“
— Fulcher ze Chartres[3]

Roku 1117 se zklamaná žena vrátila zpět na Sicílii a její návrat poznamenal na mnoho let vztah mezi sicilskými Normany a křižáckými státy.[4] Zemřela v dubnu 1118 a byla pohřbena v sicilském Patti.

Odkazy

Poznámky

Byla považována za jednu z nejbohatších nevěst ve Středomoří.[2]

Reference

www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2011-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04.
HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. S. 72.
CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 106. Dále jen Historie Jerusalémská.
HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 86–87.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adéla del Vasto na Wikimedia Commons
Adélin náhrobek v katedrále v Patti
(německy) Adelheid von Savona in der Genealogie Mittelalter
(italsky)Regina Adelasia (pdf)^{[nedostupný zdroj]}

Jeruzalémská královna
Předchůdce: Arda Arménská	1113–1117 Adéla del Vasto	Nástupce: Morfie Arménská

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3] Byla považována za jednu z nejbohatších nevěst ve Středomoří.[2]

[gen-adéla-1] www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2011-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04.

[2] HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. S. 72.

[4] CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha: Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. S. 106. Dále jen Historie Jerusalémská.

[5] HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 86–87.