Acrocanthosaurus

Acrocanthosaurus („ještěr s vysokými trny“) byl rod obřího teropodního dinosaura z čeledi Carcharodontosauridae, žijící v období rané křídy na území dnešních USA. Jeho fosilie jsou známé například ze sedimentů geologického souvrství Cloverly, souvrství Antlers a souvrství Cedar Mountain.[1]

Acrocanthosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 116 až 108 miliony let
Acrocanthosaurus atokensis, rekonstrukce vzezření
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCarnosauria
NadčeleďAllosauroidea
ČeleďCarcharodontosauridae
RodAcrocanthosaurus
Stovall & Langston, 1950
Typový druh
Acrocanthosaurus atokensis
Stovall & Langston, 1950
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Acrocanthosaurus byl obří teropod, dosahoval délky asi 11,5 až 12 metrů[2] a vážil zřejmě kolem 3,5 až 7 tun[3][4][5][6]. Byl to masožravý dinosaurus (teropod) z čeledi Carcharodontosauridae. Hmotnost největšího známého exempláře byla v roce 2009 odhadnuta zhruba na 6177 kilogramů.[7] Jeho lebka dosahovala maximální délky kolem 130 cm. Žil zhruba před 116 až 110 milióny let (spodní křída, věk aptalb) na území dnešního Texasu, Oklahomy, Arkansasu a snad i Marylandu (USA).

Charakteristika

Kostra akrokantosaura

Rod Acrocanthosaurus disponoval stavbou těla typickou pro infrařád Carnosauria: měl velkou, otvory odlehčenou lebku, silné, ale krátké přední končetiny s třemi prsty, dlouhé zadní končetiny a dlouhý ocas. Jeho krk byl pravděpodobně držený více vodorovně než u jiných teropodů. Páteřní obratle měly značně prodloužené trnové výběžky, přičemž nejdelší se nacházely nad bedry (podobně prodloužené trny obratlů nacházíme u mnoha jiných dinosaurů, např. Suchomimus, nebo ještě výraznější u rodů Spinosaurus a Ouranosaurus).

Význam hřbetní plachty

Účel prodloužených obratlových trnů není dosud uspokojivě vysvětlen. Nejčastěji se předpokládá, že sloužily jako opora kožené plachty, která pomáhala při termoregulaci, vnitrodruhové komunikaci a nebo ji samci využívali při pářícím chování (lákání samic). Další názory uvažují o použití na skladování tuku, případně na uchycení páteřního svalstva (v tom případě by nešlo o plachtu, ale spíše o jakýsi "masitý" hrb).

Klasifikace

Klasifikace akrokantosaura je problematická. Původně byl zařazený do čeledi Allosauridae, později se však většina vědců přiklonila k názoru, že byl zástupcem čeledi Carcharodontosauridae, kam spadaly mnohé formy, patřící mezi největší suchozemské dravce všech dob (např. jihoamerický Giganotosaurus).

Paleobiologie

Známé série stop od říčky Paluxy (u města Glen Rose v Texasu) zřejmě patří právě akrokantosaurovi. Série stop naznačují, že tu tento velký dravec asi před 110 miliony let pronásledoval sauropodní dinosaury, kteří zřejmě byli jeho občasnou kořistí.[8] Podobné série stop velkého teropoda ze stejného období byly v říjnu roku 2011 ohlášeny také z Arkansasu.[9]

Akrokantosauři byli dominantními predátory a mohli se živit širokou škálou živočichů - mezi nimi například i mláďaty nebo starými a nemocnými jedinci obřích sauropodů druhu Sauroposeidon proteles.[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acrocanthosaurus na slovenské Wikipedii.

  1. Článek o akrokantosaurovi na webu Extinct Monsters (anglicky)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2
  4. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine
  5. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 96 (anglicky)
  7. Bates, K. T., Manning, P. L., Hodgetts, D., & Sellers, W. I. (2009). Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling. PLoS ONE, 4(2), e4532. http://doi.org/10.1371/journal.pone.0004532
  8. http://dinosaurusblog.com/2010/04/28/846694-kratce-k-fantastickemu-objevu/
  9. http://news.nationalgeographic.com/news/2011/10/111006-new-dinosaur-tracks-arkansas-paleontology-science/
  10. http://www.osel.cz/11034-nejvyssi-zivocich-vsech-dob.html

Literatura

  • CURRIE, Philip J.; CARPENTER, Kenneth. A new specimen of Acrocanthosaurus atokensis (Theropoda, Dinosauria) from the Lower Cretaceous Antlers Formation (Lower Cretaceous, Aptian) of Oklahoma, USA. Geodiversitas. 2000, roč. 22, čís. 2, s. 207–246. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  • HOLTZ, Thomas R.; MOLNAR, Ralph E.; CURRIE, Philip J. The Dinosauria. Příprava vydání David Weishampel, Peter Dodson, Halszka Osmólska. 2. vyd. Berkeley: University of California Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-520-24209-2. Kapitola Basal Tetanurae, s. 71–110. (anglicky)
  • STOVALL, J. Willis; LANGSTON, Wann. Acrocanthosaurus atokensis, a new genus and species of Lower Cretaceous Theropoda from Oklahoma. American Midland Naturalist. 1950, roč. 43, čís. 3, s. 696–728. Dostupné online. DOI 10.2307/2421859. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.