AST-500

AST-500 (rusky ACT – атомная станция теплоснабжения – jaderná teplárna) je typ sovětského varného reaktoru s tepelným výkonem 500 MW vyvinutý pro použití v teplárnách na jaderný pohon určených pro dálkové vytápění.

První reaktor nedokončené jaderné teplárny Gorky. Druhý reaktor se ani nezačal stavět

Od reaktoru AST-500 se odvíjí menší AST-300, který byl určen pro export a jediný rozdíl spočíval ve velikosti aktivní zóny.

Žádný reaktor tohoto typu nebyl nikdy dokončen.[1]

Design a vývoj

Reaktor AST-500 byl vyvinut v roce 1980 kompletně v Sovětském svazu a byl určen výhradně k dálkovému vytápění pro velká města ve velkém měřítku. Reaktor měl některé podivuhodně nezvyklé vlastnosti a bezpečnostní kritéria:[1]

  • Co nejmenší tlak v primárním okruhu a snížený účinek moderátoru v aktivní zóně reaktoru za účelem snížení pravděpodobnosti havárie.
  • Chlazení s přirozenou cirkulací v primárním okruhu pro další zvýšení efektivního chlazení.
  • Dvojitá tlaková nádoba reaktoru, která měla minimalizovat riziko poškození palivových souborů a snížit ionizující záření v kontejnmentu.
  • Tři okruhy, které mají zabránit pronikání radioaktivního materiálu do sítě dálkového vytápění a ke spotřebitelům tepla.
Specifikace reaktorů AST-500 a AST-300[1]
Technické specifikace AST-500 AST-300
Tepelný výkon 500 MWt 300 MWt
Tlak v reaktoru 1,6 až 2,0 MPa 2,0 MPa
Počet palivových souborů 121 85
Tlak v primárním okruhu 2 MPa 2 MPa
Teplota primárního okruhu 208 °C 393/471 °C
Tlak sekundárního okruhu 1,2 MPa –
Teplota sekundárního okruhu 160 °C –
Životnost asi 45 let asi 45 let

Projekty
Jeden z bloků Voroněžská jaderné teplárny. Druhý reaktor je v nižším stádiu stavby a není vidět

Již od začátku vývoje bylo plánováno, že s reaktorem AST bude vystavěno nejméně 35 jaderných tepláren ve větších městech, zejména v Sovětském svazu, Berlíně, Ostravě, Bratislavě a dalších.[1]

Jediné dva projekty, které byly vypracovány a začala na základě nich výstavba, jsou Voroněž a Gorky. Výstavba těchto tepláren začala na počátku 80. let, každý s dvěma takovými reaktory. Po roce 1990 byla stavba nejprve zastavena a po roce 1993 na základě referenda konaném ve Voroněži zrušena. Existovaly sice plány v roce 1996 na obnovení projektu AST, ale ty se neuskutečnily a v roce 2020 byly obě nedokončené teplárny zdemolovány.[2][3]

V 21. století také existovaly plány na využití součástí z Gorky v Tomsku, ale tyto plány také nebyly realizovány.[3]

Tabulka zamýšlených reaktorů
Reaktor Typ reaktoru Výkon Začátek

stavby

 Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý (Teplo)
Gorky-1 AST-500 0 MW 500 MW 1. ledna 1982 Stavba byla zastavena 1. prosince 1993
Gorky-2 AST-500 0 MW 500 MW 1. ledna 1983
Voroněž-1 AST-500 0 MW 500 MW 1. září 1983
Voroněž-2 AST-500 0 MW 500 MW 1. května 1985
Voroněž-3 AST-500 0 MW 500 MW – Plány na stavbu zrušeny 1. prosince 1993
Voroněž-4 AST-500 0 MW 500 MW –

Odkazy

Reference
  1. AST-Reaktor – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
  2. Kernheizwerk Woronesch – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
  3. Kernheizwerk Gorki – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.

V tomto článku je použit text článku AST-Reaktor na Nucleopedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.