AS-201

AS-201 (někdy také SA-201) byla mise programu Apollo a zároveň první let nové nosné rakety Saturn IB. Úkolem bylo otestovat systémy rakety a kosmické lodi Apollo. Start se konal 26. února 1966 na startovacím komplexu 34 na Cape Canaveral. Let probíhal po suborbitální balistické dráze a trval 37 minut a 19 sekund. Po vyzvednutí byl velitelský modul převezen na White Sands Missile Range k dalším testům.

AS-201 (Apollo Saturn 201)
Znak
Údaje o lodi
Údaje o letu
Členů posádky bez posádky
Datum startu 26. února 1966 16:12 UTC
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station
Vzletová rampa Launch Complex 34
Nosná raketa Saturn IB
Délka letu 37 min 19 s
Datum přistání 26. února 1966
Počet oběhů suborbitální
Navigace
Předchozí Následující
A-105 AS-203

Cíle
Start mise AS-201

Cílem bylo otestovat raketu Saturn IB a zároveň velitelský a servisní modul kosmické lodi Apollo. Loď Apollo měla sériové číslo CSM-009 a jednalo se o první produkční exemplář řady Block I. Předchozí lodi byly pouze makety a modely. Tato verze však postrádala spojovací uzel pro lunární modul, ten byl přidán později.

Přípravy před startem

První stupeň S-IB byl na Cape Canaveral převezen lodí Promise 14. srpna 1965. Druhý stupeň drazil 18. září, přístrojová sekce 22. října, velitelský modul 25. října a servisní modul 27. října. První stupeň byl vztyčen na startovací rampě nedlouho pro příjezdu a 1. října byl vyzvednut a připojen druhý stupeň. Přístrojová sekce byla připojena 25. října a loď Apollo byla připojena 26. prosince. Při pozemních testech se vyskytla obdoba problému roku 2000. Počítač byl v chodu dlouho dobu, nezvládl přechod mezi 00:00 a 00:01 a spadl. V lednu a únoru 1966 probíhaly pozemní testy a přes přetrvávající problémy s počítači se vše podařilo stihnout a 23. února byl natankován servisní modul a raketa byla připravena ke startu.

Start se měl uskutečnit 25. února, ale při odpočítávání klesl tlak v jedné z nárží na kaplný vodík a palubní počítač startovní sekvenci přerušil pouhé čtyři sekundy před startem. Závada byla rychle opravena, ale kvůli zpoždění již minulo startovací okno.

Průběh letu

26. února se již vše obešlo bez problémů a raketa odstartovala v 16:12:01 UTC. První stupeň vystoupal do výšky 57 kilometrů a odpadl. Poté byl zažehnut motor J-2 druhého stupně, který vynesl loď Apollo vo výšky 425 km a také odpadl. Loď setrvačností vystoupala do apogea ve výšce 488 kilometrů a začala klesat. Pro zvýšení rychlosti vstupu do atmosféry byl zažehnut motor AJ-10 servisního modulu. Konečná rychlost vstupu byla 8300 m/s. Motor servisního byl zažehnut celkem dvakrát, poprvé na 184 sekund a podruhé na 10 sekund. Tím byla ověřena schopnost restartu ve vesmíru. Velitelský modul dopadl do moře 37 minut po startu a o dvě hodiny později byl vyzdvižen na palubu letadlové lodi třídy Essex USS Boxer.

Během letu došlo k několika poruchám lodi Apollo. Servisní modul nepracoval správně a bylo zjištěno porušení vedení okysličovadla (oxid dusičitý - N2O4), které se smíchalo s heliem pro dotlakování nádrží. Další problém nastal ve velitelském modulu, kdy došlo ke zkratu a ztrátě kontroly během návratu do atmosféry. Všechny problémy byly vyřešeny a již se neopakovaly.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AS-201 na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Literatura
  • BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations [online]. NASA, 1978. Dostupné online. (anglicky)
  • BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo. Washington, DC: Government Printing Office, 1979. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.