AK-103
AK-103 je pokročilá verze známé sovětské útočné pušky AK-47, pro náboje 7,62 × 39 mm. Jde o kombinaci a vylepšený vývoj AK-74 a AK-101 s použitím plastů namísto kovových a dřevěných komponent všude tam, kde je to možné pro snížení celkové hmotnosti. AK-103 může být kombinován s taktickou svítilnou, laserovým zaměřovačem, teleskopickým zaměřovačem, tlumičem nebo vrhačem granátů GP-25.
AK-103 | |
---|---|
Typ | Útočná puška |
Místo původu | Rusko |
Historie služby | |
Používána | dole |
Historie výroby | |
Konstruktér | Michail Kalašnikov |
Navrženo | 1994 |
Výrobce | Ižmaš |
Vyrobeno kusů | 200 000+ |
Varianty | AK-104 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 3,4 kg |
Délka | 943 mm |
Délka hlavně | 415 mm |
Typ náboje | 7,62 × 39 mm |
Kadence | 600-650 ran/min |
Úsťová rychlost | 750 m/s |
Účinný dostřel | 500 m |
Zásobování municí | 30 nábojů |
V ruské armádě je vybavenost útočnou puškou AK-103 limitována pouze pro vybrané jednotky, zároveň je však exportován do jiných zemí jako například Venezuela. Během povstání v červené mešitě v létě roku 2007 v Islamabádu používaly pákistánské speciální jednotky AK-103.[zdroj?]
Konstrukce
Rozdíly oproti sérii AKM obsahují pozměněné zadní a přední radiální čepy, společně s pravoúhlým plynovým blokem, přední část zaměřovače je ve stylu AK-74, nálitek na bajonet a výstupek pro uchycení příslušenství, je použit černý žebrovaný zásobník na 30 střel konstruován ze syntetické pryskyřice (kterýžto je také AKM kompatibilní), z AK-74 používá i tzv. úsťovou brzdu (ta omezuje nechtěný samozdvih při střelbě), má černou syntetickou pažbu s tepelným štítem.
AK-104 je kompaktní verze AK-103. Kombinuje výhody staršího AKS-74U a novější verze samopalů AK-74, disponuje přesnější palbou. Je rovněž konstruován pro munici 7,62 × 39 mm.
Zbraň byla vyvíjena zároveň s AK-103 a AK-101 společně s vylepšenými verzemi AK-74, AKS-74U a AKM .
Uživatelé
- Indie – Ruská zbrojovka Ižmaš brzy vydá licenci indickým zbrojním závodům, s kterými jsou vyjednávání v pokročilém stádiu.[1] Mluvčí společnosti Alexander Xavarzin prohlásil „Montáž AK-103 začne během několika málo let a výroba v plném rozsahu započne, jakmile se dořeší přesun technologií“.
- Rusko – útočná puška AK-103 byla schválena pro službu pod ministrem práva ruské federace. Je tedy, mimo jiné, používána personálem, který hlídkuje v trestaneckých koloniích.
- Venezuela – V květnu 2005 venezuelské ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s ruskou společností Rosoboronexport pro zakoupení 100 000 útočných pušek AK-103 společně s koupí strojního zařízení a technologií pro domácí výrobu vhodné munice.[2] Venezuela přijala její první dodávku čítající 30 000 kusů útočných pušek 3. června 2006. Druhá dodávka 32 000 AK-103 dorazila 30. srpna. Třetí a zatím poslední dodávka pak 29. listopadu 2006. Útočné pušky AK-103 mají nahradit okolo 60 000 belgických útočných pušek FAL zakoupených v roce 1953, společně s několika dalšími útočnými puškami FAL vyrobenými na místě. Výrobní závod pro ruské útočné pušky v Maracay by měl být plně operativní během roku 2010, s výrobní kapacitou 50 000 kusů za rok.[3][4]
- Saúdská Arábie - v říjnu 2017 ruská společnost Rosoboronexport a Saúdská vojensko-průmyslová společnost (SAMI) podepsaly dohodu o licenční výrobě AK-103 v Saúdské Arábii.
Odkazy
Reference
- Pradeep Thakur. Latest Kalashnikovs to be made in India [online]. The Times of India, 2008-02-18 [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- Archivovaná kopie. www.comunidadesegura.org [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- english.eluniversal.com [online]. [cit. 24-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2009.
- http://www.scoop.co.nz/stories/WO0703/S00423.htm
Související články
- AK-101
- AK-102
- AK-105
- AK-107 (včetně AK-108)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu AK-103 na Wikimedia Commons
- Galerie AK-103 na Wikimedia Commons
- Gallerie AK-103
- Gallerie AK-104
- Moderní palné zbraně Archivováno 14. 7. 2007 na Wayback Machine
- Kalashnikov.guns.ru
- Stránka společnosti IZHMASH (Obsahuje detaily AK-101 i AK-103)