Ašské pověsti

K městu Aš a okolí se pojí řada pověstí, původně tradovaných ústně, později zaznamenaných literárně. Nejznámějšími pověstmi je Nahřbetskoč,[1] Hadí král či Bezhlavý jezdec.

Znak města Aše

Jednotlivé pověsti
Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.
Nahřbetskoč: Takto místo vypadá v současnosti

Nahřbetskoč
  • Pověst pojednává o sedlákovi, který potkal v blízkosti Kočičího smrku mužíčka a ten mu skočil na záda. Muž onemocněl a lidé z Aše si začali mezi sebou povídat, že oním stvořením je starý papírník. Až po několika letech se vracel z Vernéřova opilý muž, ten skutečně potkal papírníka a poradil mu, aby kámen, který vláčel zahodil. Jakmile to udělal, tak papírník i kámen zmizel a od těch dob bylo u Kočičího smrku bezpečno a klidno.
  • Dle pověsti se měl zjevovat u kočičího smrku, který stával na cestě z vrchu Háj do Vernéřova. Dnes už z kočičího smrku stojí jen trouchnivějící zbytky zasypané hromádkou kamenů. Jako památka je na tomto místě cedulka, která říká o této pověsti. V okolí dnes vede množství upravených turistických a běžkařských stezek.
Upomínající ženy

Upomínající ženy
  • Na půdě Kunstova domu byla přádelna, z které se jednoho dne po práci vraceli ženy. Na schodech potkaly tři zvláštně oblečené dámy, ženy rychle se strachem utekly vše povědět majiteli domu. Ten jim však řekl, že ty ženy připomínají darování chleba chudině jako ochranu před případným ohněm.
  • Pověst se odehrává v Kunstově domě na dnešním Goethově náměstí v Aši. Dříve zde stávalo mnoho domů, které byly v době vysidlování Němců po 2. sv. válce vybydleny a strženy. Dnes je Goethovo náměstí jednou z nejhezčích částí Aše. V roce 2014 byla na náměstí vrácena socha J. W. von Goetha, která jako jediná v České republice v ruce drží nerost egeran. Místo je plné zeleně, nedaleko je městská radnice a kulturní centrum La Ritma.
O Dolní hospodě

O Dolní hospodě
  • V Dolní hospodě svého času pracoval hospodský o kterém se říkalo, že je loupežník a vrah. Jednoho dne se chytal zahodit svou oběť do rybníka, avšak zpozoroval svědka schovaného v keři. Pod hrůznými pohrůžkami ho donutil, aby nic nepověděl. Svědek se tak dlouho trápil, až mu místní farář poradil, aby svůj problém svěřil krbu. Farář však nechal pootevřené dveře a díky dozvěděným informacím mohl být loupežník po právu potrestán.
  • Pověst se odehrává v okolí Dolní hospody ve městě Hranice v Čechách nedaleko Aše. Dříve nazývaný též jako hostinec „U červeného koně.“ Asi nejstarší hostinec, zmiňovaný již v církevní účetní knize z roku 1570. Nacházel se v samém středu náměstí. Součástí objektu byl i koloniál, řeznictví a ve 30. letech 20. století také hotelové zařízení. Zmiňován je veliký sklep, který vedl z kuchyně do svahu pod kostelem. Měl mít délku více než 15 metrů, ve svahu se bude nacházet dodnes, ovšem vchod bude značně zasypán. Po odsunu původního obyvatelstva byl objekt využíván jako obchod. Zadní trakt usedlosti počátkem 60. let 20. století vyhořel, zbytek i s bývalým hostincem pak byl zbořen v dubnu 1967. V 70. letech byla na jeho místě postavena socialistická novostavba obchodního domu. Po roce 1990 zde byla zřízena hospoda "U koně", která je vietnamskými spoluobčany provozována dodnes.
Pahorek s pokladem

Pahorek s pokladem
  • Jednou se bohatý sedlák rozhodl zakopat hrnec plný zlaťáků pod pahorek. Poklad se rozhodla hledat skupinka s virgulí, avšak po nálezu nesměl nikdo z nich promluvit ani slovo. To nedokázali a celý poklad i s nimi se propadl do hlubin. Jedenkrát ročně můžeme slyšet jejich bědování.
  • Pověst se odehrává nedaleko obce Újezd u Krásné. Pahorek je blízko cesty vedoucí z Pastvin do Újezdu, tam kde rostou velké břízy. Obec Újezd mívala ještě v roce 1930 190 obyvatel. Po vysidlování německých obyvatel se obec vylidnila a poté musela ustoupit hraničnímu pásmu. Dnes je v místě bývalého mlýna postaven most Evropy a v roce 2010 byl obnoven místní hřbitov.

Zažehnávání
Zámeček na Mikulášském vrchu
  • V zámečku zemřela jedna žena a její duch tam ještě dlouho poté strašil. Místní farář ženu zažehnal a zaklel do dubu na Skřivánčím vrchu. Druhý příběh vypráví o nebožtíkovi, který měl být duchovním vyhnán z jednoho stavení. Ale jelikož farář nebyl pros hříchů, tak si na něj duch zasedl a muž za nedlouho zemřel.
  • Odehrává se blízko zámečku na Mikulášském vrchu v Aši a na Skřivánčím vrchu vystupujícím nad Aší. Na Mikulášském vrchu v současnosti stojí panelové sídliště a ze zámečku se stalo ašské muzeum s největší sbírkou rukaviček v České republice. Na Skřivánčím vrchu se nachází dnes už nepoužívaný vojenský radar z 20. století.

Winselburg neboli skučící hrad
  • Dříve stál na louce hostinec, do kterého chodila bohatá společnost, které celou noc tancovala a rámusila. Třikrát do ní za ten večer přišel mužíček a prosil o klid, ale nikdo ho nebral vážně. Najednou se hospoda začala i s lidmi propadat a kvůli křiku hostů se toto místo do současnosti jmenuje Winselburg neboli skučící hrad.
  • Louka, na které se nacházela mezi Újezdem a Rehau. Ale dnes už se ani neví, kde přesně hospoda stávala.
Bezhlavý jezdec

Bezhlavý jezdec
  • V hospodě na Kozím hřbetě došel tabák, a tak se ho rozhodla dcera hostinského a její kamarádka zakoupit do Hranic. Cestou zpět potkaly bezhlavého jezdce, ale jelikož byly pobožné a odříkaly Otčenáš, tak se jim nic nestalo a mohli bezpečně dojít do hostince. Hospodský jim řekl, že udělaly správně, jelikož odříkaní na zlé duchy platí.
  • Kozí hřbet (Ziegenrück) je část obce Trojmezí u Hranic v Čechách. Dnes je v Trojmezí jen pár domů a v nich žije 26 obyvatel (2011).

Stará Fraala
  • Den co den chodila stará lesní žínka Fraala příst do Menertova domu v Krásňanech. Jednou se v domě narodilo dítě, muž musel odejít něco zařídit do města a matka zůstala s Fraalou sama doma. Když si najednou děťátko kýchlo, tak žínka pověděla: "Pozdrav Pán Bůh" a žena odpověděla: "Tobě také." V tu chvíli se Fraala zvedla a řekla matce, že na tuto chvíli dlouho čekala a že je teď osvobozená. Žínka ženě ukázala poklad ve sklepě a zmizela. Žínka ani poklad už nikdy nebyly spatřeny.
  • Krásňany jsou součást obce (dnes už jen tři ulice) Hranice v Čechách a leží nedaleko hraničního přechodu vedoucím do Bad Elstru. Nachází se zde přibližně 10 domů.

Mlynáři znalí kouzel
  • Jeden mlynář z Červeného mlýna v Dolních Pasekách uměl přivolat duchy o hodině duchů. Druhý z Rangova mlýna v Horních pasekách měl kouzelnou knihu a z tou dokázal dělat všelijaké čáry. Když mlynář odešel na mši do kostela, jeho čeledín knihu ukradl a zkoušel z ní číst různá slova. Najednou začali do světnice vcházet vojáci a než mlynář přišel domů, tak byla místnost úplně plná, div že čeledína neušlapali. Mlynář kouzlo odvolal a vojáci zmizeli. Čeledín od těch dob na knihu nešáhl.
  • Horní a Dolní Paseky jsou součástí obce Aš a žije zde 147 obyvatel.

Knižní vydání

Prvně vyšly ašské pověsti v němčině, v roce 1932, v knize Aus unserer Heimat - Sagen und Erzählungen, kterou sestavil místní rodák Wilhelm Fischer. V roce 1999 vydalo Ašské muzeum knihu Ašské pověsti s výběrem několika přeložených pověstí. V roce 2014 vyšla audiokniha Pověsti Ašska do ucha a v roce 2016 vyšla kniha Pověsti a povídky Ašska, která je kompletním překladem původní Fischerovy knihy.[2]

Odkazy

Reference
  1. BABUŠÍKOVÁ, Dagmar. Nejzápadnější město Čech v proměnách času. Historie Aše ve vyučování vlastivědy. Plzeň, 2015 [cit. 2020-11-17]. Diplomová práce. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Helena Východská. s. 73. Dostupné online.
  2. Křest knihy "Pověsti a povídky Ašska" - Ašský web. www.asskyweb.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-02.

Literatura
  • FISCHER, Wilhelm. Pověsti a povídky Ašska. Aš: Knihovna, Muzeum a Informační centrum Aš, 2016. ISBN 978-80-904226-6-7. S. 222.
  • ŠMRHOVÁ Magdaléna. Ašsko na starých pohlednicích. Aš: Knihovna, Muzeum a Informační centrum Aš,2011. ISBN 978-80-86914-34-3.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.