2S1 Gvozdika
2S1 Gvozdika (rusky: 2С1 Гвоздика, česky: Karafiát) je sovětská, resp. ruská samohybná houfnice z konce 60. let 20. století, která je schopná překonávat vodní překážky. První prototyp byl vyroben roku 1969, do výzbroje sovětské armády byla zařazena roku 1972. Jedná se o houfnici ráže 122 mm, která je umístěna ve věži na podvozku obrněného transportéru MT-LB. Ve věži je instalováno mechanické nabíjecí zařízení, které umožňuje rychlost střelby až 5 ran za minutu.
| 2S1 Gvozdika | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | samohybná houfnice |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | CHTZ |
| Návrh | 1969 |
| Období výroby | 1971–1991 |
| Vyrobeno kusů | přes 10 000 |
| Ve službě | 1972–dosud |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 4 - 5 |
| Délka | 7,3 |
| Šířka | 2,85 m |
| Výška | 2,74 m |
| Hmotnost | 15,7 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | do 20 mm |
| Hlavní zbraň | 1 x houfnice 2A18 ráže 122 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Pohon | JaMZ-238N, osmiválcový přeplňovaný vznětový 221 kW |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | 60 km/h |
| Dojezd | 500 km |
Licenčně se stroj vyráběl i v Polsku a v Bulharsku. Gvozdika byla ve výzbroji Československé armády, resp. Armády ČR. V důsledku odzbrojovacích smluv byla část houfnic likvidována, část jich byla vyvezena do Uruguaye.
Uživatelé
- Alžírsko, Angola, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, ČSSR (CZ, SK), Etiopie, Finsko, Chorvatsko, Írán, Irák, Jemen, Jugoslávie, Kazachstán, Kuba, Libye, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, Rusko, Sýrie, SSSR, Ukrajina, Uruguay, Uzbekistán
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.