2006 BV39 (planetka)

2006 BV39 je planetka Apollonovy skupiny, patřící současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO) a tedy i mezi potenciálně nebezpečná tělesa (PHA). Její dráha dosud není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.

2006 BV39
Identifikátory
Předběžné označení2006 BV39
Katalogové číslonepřiděleno
Objevena
Datum26. ledna 2006
MístoKitt Peak
ObjevitelT. H. Bressi, M. T. Read
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa1,144 059 AU
171 148 837 km
Excentricita0,270 819
Perihel0,8342 AU
124 798 397 km
Afel1,4539 AU
217 499 277 km
Perioda (oběžná doba)1,22 roku
463,31 dne
Sklon dráhy k ekliptice0,7366°
Délka vzestupného uzlu127,163°
Argument šířky perihelu70,724°
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost29,06
Odhadovaný průměr5 až 12 m

Popis objektu

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze po dobu dvou dní, nebylo možno provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.

Historie

Planetka byla poprvé pozorována 26. ledna 2006 kolem 08:00 světového času (UTC) 1,8metrovým dalekohledem na Kitt Peak Observatory v rámci programu Spacewatch II. Objevili ji astronomové T. H. Bressi, M. T. Read. O dva dny později, 28. ledna v 07:28 UTC, prolétla v minimální vzdálenosti 330 tisíc kilometrů od středu Země, tedy blíže, než obíhá Měsíc, a opět se vzdálila do meziplanetárního prostoru. Naposledy byla pozorována ještě krátce před jejím maximálním přibliížením k Zemi, v 05:14 UTC a poté během obletu ještě téhož dne kolem 22:40 UTC astronomem Milošem Tichým z observatoře na jihočeské Kleti.

V minulosti prolétla již několikrát v blízkosti Země, naposledy v roce 1997, kdy ji minula v bezpečné vzdálenosti 23 milionu kilometrů. Před tím, v roce 1962, prolétla ve vzdálenosti přibližně 5,6 mil. km kolem Marsu, což poněkud změnilo její dráhu.

Výhled do budoucnosti

Planetka se bude opakovaně přibližovat k Zemi, ale po zbytek tohoto století nás tyto průlety neohrozí. K nejtěsnějšímu průletu ve vzdálenosti 7,3 mil. km má dojít 24. června 2061. Mnohem zajímavější budou opakované průlety kolem Marsu v letech 2026, 2050, 2075 a 2099. Při posledním z těchto setkání mine Mars jen o 4 mil. km.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.