15. dynastie

Nástěnná malba v hrobce kněze Chnumhotepa II. v Beni Hasan; 12. dynastie za vlády Senusreta II.

Mapa Avaris v Tell El-Dab'a v deltě Nilu

Lví skulptura krále Hyksosů Seuserenre Khyjana

Kartuš krále Khyana na prstenu ve tvaru skaraba

Původ Hyksosů je dosud nejasný, historici se však shodují, že jejich jednotlivé skupiny nomádů přicházely do delty Nilu z asijského východu. Jejich jazyk a kultura měly semitské prvky charakteristické pro syro-palestinské populace. Zdá se však, že byli etnicky smíšení, včetně značného semitského prvku, protože fénická božstva El[p 1], Baal a Anat figurovala v jejich panteonu . Hyksosové do Dolního Egyptu imigrovali několik desetiletí od počátku Druhého přechodového období,[4] zhruba od konce 12. dynastie a vytvářeli vlastní rodové komunity, takže ke konci 14. dynastie byla původní egyptská populace natolik oslabena, že se vlády v lokalitě města Avarais ujal hyksoský král Salitis (~1630 př. n. l.).[5] Město opevnil valem, ustavil vojenskou posádku a postupně ovládl Dolní Egypt a vyvíjel vojenský tlak na jih Egypta, kde se souběžně utvářela mocenská struktura v Thébách, která se uvádí jako 16. dynastie. Egypt byl mocensky rozdělen, i když se zmiňuje vazalská pozice Théb vůči hysksóským králům v Avaris.[6]

Hyksóské sfingy z Tanis; Museum Boston

Oblast zasažená popelem [cm] po erupci sopky Santorin na Krétě

V 16. století př. n. l. ve středomoří se realizoval bohatý výměnný obchod, různých komodit, těžba nerostů, řemeslných výrobků, jak dokládají četné roztroušené archeologické nálezy, například Mínojské civilizace na společensky vyspělém ostrově Kréta. Zmíněné ekonomiko-politické vztahy byly náhle rozrušeny obrovskou erupcí sopky Santorin na Krétě, ke které došlo, podle radiokarbonových analýzy, v roce ~1646 ±35 roků př. n. l.[11] Minojská civilizace byla zničena, do atmosféry bylo vyvrženo ~ 30 m³, celá oblast byla zasypána prachem s důsledkem na klima, poklesem teploty, spadu aerosolu siřičitanů a v neposlední řadě obrovská devastace pobřeží vzedmutím moře vlnou tsunami o výšce vyšší něž 60 m. To vše nepochybně ovlivnilo i oblast v rozsahu od Libye až po deltu Nilu. Chronologicky to koresponduje s vládou 15. dynastie, nejspíše s vládou prvních tří králů Salitise a Bnona a Apacnana v rozmezí 1630–1600 př. n. l.[12] Záznam o neobvyklé bouři a zátopách Nilu se zachovaly na stéle Tempest na třetím pylonu v Karnaku,[13] které jsou historiky spojovány s erupcí sopky Santorin.[14]