10. pěší pluk

Po založení se pluk roku 1716 účastnil bitvy u Petrovaradína a dalších bitev ve válce proti Turkům. Po uzavření míru byl pluk odvelen do Rakouského Nizozemí do Bruselu. V roce 1733 byla vyhlášena válka o polské následnictví a pluk nezasáhl do žádné bitvy a prováděl pouze hlídkovou službu. V roce 1735 byl odvelen do Lucemburska. V letech 1740 až 1749 se pluk účastnil válek o rakouské dědictví. V roce 1749 byl pluk odvelen do zemí České koruny. Během sedmileté války se pluk zúčastnil obsazení Berlína. Město muselo zaplatit 1,5 miliónů tolarů a současně byly poškozeny všechny továrny, které pracovaly pro vojsko.[1] V prvním roce války o dědictví bavorské se nic mimořádného nedělo a pluk byl v roce 1779 přesunut do Českých Budějovic. V rakousko-rusko-turecké válce se pluk účastnil roku 1789 bitvy o Bělehrad. V první koaliční válce s Francií dostal pluk roku 1792 příkaz k přesunu do Německa a v roce 1793 se účastnil různých bitev a v zimě se účastnila jednotka malých střetnutí. V roce 1795 padl Maastricht a pluk byl zajat. Po slibu, že do dalších bojů nezasáhne, odešel do své posádky v Brně. Z Brna byl převelen do posádkové služby v Josefstadtu ve Vídni. V roce 1796 byl pluk převelen k italské armádě. Zde se v září zúčastnil bitvy o Mantovu a zde byl obležen a v roce 1797 opět padl do zajetí. Po uzavření míru pochodoval pluk do Itálie převzít Benátsko.

V březnu 12. března 1799 vyhlásila Francie válku Rakousku. Po vyhlášení války zůstává pluk posádkou v Benátkách. V roce vyhlášení války se pluk účastnil obléhání Mantovy a bitvy u Novi. V roce 1800 měl pluk největší ztráty a po bitvě na Monte Muchi pluk postupoval až do města Niza – Francouzi se stáhli z Itálie. Pak byl pluk převelen jako posádka do pevnosti Cuneo, kerou opustil 23. června 1800 a přesunul se do Verony a následně byl odvelen do Bolzana.

V roce 1801 byl pluk odvelen do svého verbovacího obvodu v Čechách. V roce 1802 se pluk přesunul z Budějovic do Lince. V roce 1803 se pluk vrátil do Čech a v roce 1804 byl odvelen do Prahy na cvičení. V prosinci se pluk přesunul do Leobenu, zde ponechal jeden batalion a přesunul se do Grazu.

• 1715 – 1717 Heinrich Friedrich von Württenberg [2]
• 1713-1716 – Friedrich Ludwig von der Lanken [2]
• 1717 – 1734 Ludwig von Württenberg [2]
• 1734 – 1740 Georg Anto sv. pán z Lidesheimu [2]
• 1740 – 1788 hrabě Ernst Ludwig Braunschweig-Wolfenbüttel (Jung – Wolfenbüttel) [2]
• 1790 – 1790 bez majitele
• 1790 – 1798 Carl von Kheul [2]
• 1798 – 1801 bez majitele
• 1802 – 1806 Christian Friedrich von Anspach und Bayreuth [2]
• 1806 – 1809 Anton sv. pán von Mittrowski [2]
• 1809 – 1817 František Reiský z Dubnic [2]
• 1817 – 1869 hrabě Alois Maruchelli [2]
• 1869 Heinrich sv. pán z Haxdel [2]

• Rakousko-turecká válka (1716-1718)

1716 Bitva u Petrovaradína

obléhání Temešváru

1717 bitva u Bělehradu

• Války o rakouské dědictví

1743 Bitva u Dettingenu

1746 bitva u Roucoux

• Sedmiletá válka

Bitva u Lovosic

Bitva u Štěrbohol

1757 Bitva u Vratislavi

Bitva u Leuthenu

1758 bitva u Hochkirchu

1760 bitva u Torgau

• Válka proti Turkům

1789 Bitva o Bělehrad

• První koaliční válka s Francií

1793 bitva u Estreux

bitva u Famars

obléhání Valenciennes

obléhání Marchiennes

bitva u Neerwindenu

• Válka druhé koalice (1798-1802)

1799 obléhání pevnosti Mantua

bitva u Novi

1800 bitva u Monte Cavallo a Monte Ermeta 11. a 12.4.

bitva na Mone Muchi delle pietre

• 1719 Brusel
• 1719 – 1721 Charleroi
• 1721 – 1722 Brusel
• 1722 Charleroi
• 1722 1723 Mons
• 1723 – 1727 Ath
• 1727 – 1731 Antverpy
• 1731 – 1732 Brusel
• 1735 – 1740 Lucemburk
• 1740 – 1749 Lucemburk
• 1749 – 1752 Brno
• 1752 – 1755 Plzeň
• 1763 Písek
• 1767 Písek, Vídeň
• 1768 Písek, 3 bat. Praha od října Vídeň
• 1770 Písek, 3 bat. Raab
• 1771 Písek, 3 bat. Pest-Cordo v Banátu
• 1772 – 1775 Písek, granátníci Vídeň
• 1775 – 1779 Písek, granátníci Praha
• 1779 – 1789 České Budějovice, Krumlov, Lischau, Kaplice
• 1789 – 1793 Vídeň, České Budějovice
• 1793 – 1795 České Budějovice
• 1795 Brno, Olomouc, Vídeň
• 1795 – 1796 Josefstadt-Vídeň, 3 bat. Krakov
• 1798 – 1799 Benátky, České Budějovice
• 1799 – 1802 České Budějovice
• 1802 – 1803 Linec
• 1803 – 1804 okolí Tábora a České Budějovice
• 1804 – 1805 Graz

• Geschichte des K.k. Infanterie-regimentes Oskar II. Friedrich König von Schweden und von Norwegen. No. 10.. Von Seiner errichtung 1715 bis November 1888. Selbstverlag des K.K. Infanterieregiments No. 10, Wien 1888 / archive.org
• ANDREAS VON THÜRHEIM. Gedenkblätter aus der Kriegsgeschichte der k.k. Armee. Svazek I.. Vídeň, Těšín: Buchhandlung für Militär-Literatur K. Prochaska, 1880. Dostupné online. S. 52. ((německy))

• Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády