1. kniha Samuelova

1. kniha Samuelova, hebrejsky שמואל א Šmu'el alef, je jednou z knih Starého zákona. Řecká Septuaginta ji nazývá Βασιλειῶν Αʹ (basileión 1 - „1. kniha království“); 2. kniha království odpovídá 2. knize Samuelově, zatímco 3. a 4. odpovídají 1. a 2. knize královské. Zatímco křesťané tuto knihu řadí mezi knihy historické, Židé ji počítají mezi knihy prorocké, neboť za jejího autora je tradičně považován prorok Samuel.[1] Podle něj také dostala tato kniha jméno, i když Samuel není jedinou ani hlavní postavou vyprávění.

Je třetí z knih tzv. deuteronomistické dějepisné dílo. Spolu s ostatními knihami tohoto celku pojednává o dějinách Izraelského národa. Vznik knihy se datuje stejně jako vznik ostatních knih deuteronomistického komplexu do druhé poloviny 6. století př. n. l.

Kniha navazuje volně na knihu Soudců a popisuje dějiny izraelského národa před vznikem monarchie a za prvních dnů prvního izraelského krále Saula. Autoři zpracovávají četné starší materiály a zapracovávají je do jednotného vyprávění. Kniha obsahuje následující události:

1. Narození a povolání proroka Samuela (1–3)
2. Boj s Pelištejci o archu úmluvy (4–6)
3. Povolání a pomazání Saula za krále (7–10)
4. Saulovy podniky (11–15)
5. Vzestup mladého Davida a jeho boj se Saulem (16–27)
6. Saulova smrt (28–31)

Z historického hlediska zpracovává 1. kniha Samuelova události odehrávající se přibližně v 2. polovině 11. století př. n. l. Kromě deuteronomistické kritiky monarchie a krále a dalších témat typických pro tuto písařskou školu se autoři zaměřují na osobu krále Davida a na legitimaci jeho nároku na trůn.