Žitná (Březová)

První písemná zmínka je z roku 1370, kdy byla Žitná leuchtenberským lénem. Do roku 1850 patřila ke statku Žitná, který byl v té době v držení rodu Juncker Bigatto. V Horní Žitné stával zámeček, panské venkovní sídlo z 18. století, postavený nejspíš v místech starší tvrze. Zakladatelem byl pravděpodobně rytíř Kryštof Arnošt z Bigatto. Podle popisu z 18. století měl zámeček zděné přízemí, hrázděné patro a prejzovou střechu. V blízkosti panského sídla byla v letech 1757–1763 postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice. Na konzolách jižní strany stály sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.

Pastviny v oblasti zaniklé Horní Žitné (duben 2020)

Usedlosti a jednotlivá stavení lemovaly silnici z Lazů podél Malé Libavy, další byly rozprostřeny na přilehlých stráních. Nejvyššího počtu, téměř 600 obyvatel, dosáhla obec v polovině 19. století. V období před začátkem druhé světové války žilo v Dolní Žitné 271 obyvatel, v Horní Žitné 158 obyvatel.[2][3]

V roce 1869 byla Žitná vedena jako osada obce Lazy (Perlsberg), v letech 1880–1890 jako obec v okrese Planá, v letech 1900–1930 jako obec v okrese Mariánské Lázně, v roce 1950 jako osada obce Kynžvart, následně se stala součástí obce Březová.[5]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] Po opouštění vojenského prostoru v roce 1953 nezůstalo z původní obce nic, a tak Horní Žitnou připomíná jen poškozený pomník na paměť mužů padlých v první světové válce a několik podstavců božích muk a křížků.[2][3][6] Na Horní Žitné byla v roce 2020 vyhlášena památným stromem stará třešeň, rostoucí nedaleko pomníku obětem první světové války.[7] Připomínkou existence Dolní Žitné je rozpadlý hospodářský objekt.[8]