Žilina (Nový Jičín)

Žilina (katastr Žilina u Nového Jičína, německy Söhle[2]) je jednou z místních částí Nového Jičína. První písemná zmínka pochází z roku 1397.

Žilina
Kostel sv. Mikuláše
Lokalita
Charakterčást města
ObecNový Jičín
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský kraj
Zeměpisné souřadnice49°35′7″ s. š., 18°1′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 700 (2011)[1]
Katastrální územíŽilina u Nového Jičína (10,32 km²)
PSČ741 01
Počet domů536 (2011)[1]
Žilina
Další údaje
Kód části obce413526
Kód k. ú.707511
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Katastrální území Nového Jičína

Obec původně patřila Štramberskému panství, v období od roku 1437 do roku 1558 pak panství Starojičínskému, nakonec však připadla Novému Jičínu. Až do 16. století byla vesnice čistě česká, postupem času se však z ní stávala vesnice německá (ve smyslu s většinovou německou populací, k Německu byla připojena v roce 1938 důsledkem Mnichovské dohody). Německou vesnicí zůstala Žilina až do konce 2. světové války, kdy byla 6. května 1945 osvobozena Rudou armádou. 1. ledna 1966 byla Žilina připojena k Novému Jičínu.

Osobnosti

  • Nikolaus Andreas Jäschke, německý Moravan ⟨16.12.1718 Sehlen (Žilina)–leden 1762 Východní Indie⟩. Jeho otec Christian odešel v roce 1723 před Vánoci s manželkou a pěti dětmi do exilu kvůli víře. Přes hranice rodinu převedl Christian David. Mikuláš se stal prvním českým bratrským kazatelem v Berlíně, tam byl poslán z Ochranova v říjnu 1744. Později krátce pracoval i pro český sbor v Rixdorfu. Zemřel na misii v Indii.[3] Ze žilinského rodu Christiana Jäschke pocházel i misionář Heinrich August Jäschke.
  • Friedrich Wenzel Neisser (1716–1777) byl od roku 1746 biskupem Moravských bratří. Ze Žiliny přišel do Bethelsdorfu dne 12.6.1722 ve skupině exulantů.[4]
  • Rosina Berwig, rozená Neisser. Pocházela ze Žiliny, do Herrnhutu přišla v roce 1731. Byla první misionářkou (ženou) vyslanou moravskou církví do Surinamu. Tam v roce 1739 zemřela.[5]

Související články

Literatura

Edita Štěříková – Christian David: 1692–1751. Ze života moravského exulanta, zakladatele exulantské obce Herrnhutu v Horní Lužici a spoluzakladatele obnovené Jednoty bratrské, 2012

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 685.
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 248–251 a jiné.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Matouš Stach : 1711-1787 : grónský misionář, exulant z Mankovic. Suchdol nad Odrou: Nakl. Samuel, 2012. 93 s. ISBN 978-80-86849-81-2. S. 86 aj.
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich + Exulant (spolek), 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 327.
  6. Severa, s. 197

Literatura

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.