Židovský hřbitov v Radeníně
Židovský hřbitov v Radeníně se nachází na návrší, 200 m severovýchodně od obce. Založen byl po příchodu židovských rodin do Radenína před rokem 1674, nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1699.[1] Před rokem 1866 byl hřbitov rozšířen do dnešní rozlohy 1403 m2.[2] Hřbitov sloužil i pro město Chýnov a řadu okolních vsí, po roce 1900 též pro zbylé příslušníky původně samostatné náboženské obce v Choustníku. Poslední prameny doložený pohřeb zde byl uložen roku 1938.
Židovský hřbitov v Radeníně | |
---|---|
Vstup na hřbitov přes obřadní síň | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Tábor |
Obec | Radenín |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′29,77″ s. š., 14°50′51,07″ v. d. |
Specifikace | |
Výstavba | před 1723 |
Užívání | hřbitov pouze udržován, nepohřbívá se |
Odkazy | |
Kód památky | 16678/3-4979 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dochováno je 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu. Pozoruhodné jsou náhrobky Samuela Sonna s ojedinělým reliéfem slunce, a rabína Leopolda Franka (1751-1842). Je zde pohřben MUDr. Eduard Beneš (1866-1892), starosta Spolku českých akademiků židů.
Několikrát poničený a zpustlý hřbitov, jenž byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou, je postupně opravován z prostředků Židovské obce v Praze.
Reference
- BERÁNKOVÁ, Zuzana. Informace o projektu Dokumentace náhrobků a epitafů na židovských hřbitovech v r. 2016. Zpráva o nepublikované dokumentaci [online]. 2017 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
- Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
Literatura
- Fiedler Jiří: Encyklopedie židovských obcí. Heslo Radenín [CD-ROM]
- Steinová Iva: Židovský náhrobek. Výtvarná podoba symbolů jmen. In: Zprávy památkové péče 2006/3
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Radeníně na Wikimedia Commons