Židovský hřbitov v Mariánských Lázních

Přítomnost židů v Mariánských Lázních je poprvé doložena kolem roku 1820, ovšem v té době zde pravděpodobně nemohli trvale bydlet.[2] O trvalém židovském osídlení ve městě lze hovořit přibližně od čtyřicátých let 19. století[3] a roku 1875 zde byla úředně schválena židovská náboženská obec.[2]

Židovský hřbitov byl založen téhož roku u cesty k dnes již neexistujícímu mlýnu Kieselmühle.[4] Do té doby byli zdejší židé pohřbíváni v nedalekých městech a obcích Kynžvart, Úbočí, Tachov a Drmoul. Ve třicátých letech 20. století byl významně rozšířen.[5]

Mezi zde pohřbenými osobnostmi jsou zakladatel místního Výzkumného ústavu balneologického Enoch Heinrich Kisch [6] (roku 1918) či předseda Svazu německých židovských obcí Salomon Kalischer (roku 1925).[1] Roku 1933 zde byl pohřben filosof a novinář židovského původu Theodor Lessing,[7] který podlehl střelnému zranění utrpěnému ve vile Edelweis v Třebízského ulici v Mariánských Lázních při atentátu zorganizovaném německými nacisty.[8] Během tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla ve městě vypálena místní synagoga a na hřbitově byly poničeny náhrobky, včetně hrobu Theodora Lessinga.[8] Za války devastace pokračovala, přičemž byla zbořena obřadní síň a odvezena většina náhrobků.[3]

Po válce byl hřbitov znovu upraven a později do něj byly přeneseny také náhrobky z jiných, během války zrušených, židovských hřbitovů v regionu,[8] mezi nimi dva náhrobky z Lázní Kynžvart (jeden z nich z roku 1713) převezené po roce 1976.[3] Od konce války až do roku 1972[3] zde byli pohřbíváni obyvatelé židovského starobince v domě Krym[8] (dnes již zbořeného[9]). Roku 1988 sem bylo přeneseno také několik desítek[6] nejcennějších náhrobků z likvidované části židovského hřbitova v Tachově, která musela ustoupit nové zástavbě, z nichž některé pocházely až ze 17. století.[10]

Hřbitov je obklopen cihlovou zdí. Vstup bránou je na západní straně. Před hřbitovem stojí bývalý hrobnický domek, který je přestavěn a slouží k obytným účelům. Kromě převezených náhrobků z jiných hřbitovů se zde dochovalo asi 80 poválečných náhrobků na hrobech obyvatel výše zmíněného židovského penzionu.[3]

Na hřbitově se stále pohřbívá.[pozn. 1] Veřejnosti je přístupný v denních hodinách mimo soboty a židovské svátky.[6]

• 
  Náhrobek Theodora Lessinga, zavražděného v Mariánských Lázních v roce 1933
• 
  Náhrobky na židovském hřbitově v Mariánských Lázních
• 
  Náhrobek na židovském hřbitově v Mariánských Lázních
• 
  Náhrobek na židovském hřbitově v Mariánských Lázních
• 
  Bývalý domek hrobníka