Židovský hřbitov v Lošticích

Hřbitov byl založen roku 1554[2] dosti daleko od centra města i původní židovské čtvrti na svahu vrchu Hájek (319 m).[3] Většina z dochovaných 638[4] náhrobních kamenů z 19. až 20. století je zhotovena z maletínského pískovce[5] a má barokní a klasicistní ornamentální výzdobu, přičemž nejstarší maceva pochází z roku 1718. Část nápisů je česky, nicméně většina je v němčině a hebrejštině,[6] za vzácnou je považována tumba z první poloviny 19. století.[7] Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942.[6]

Nízká ohradní zeď je zcela rozpadlá a obřadní síň zanikla.[3] Budova před vstupní­ brankou byla dří­ve využívána márnice a také v ní bydlel hrobní­k.[5] V letech 2009–2010 byl hřbitov částečně rekonstruován, od té doby je v péči FŽO.[4]

První zmínky o židovském osídlení v Lošticích pocházejí z roku 1544, od roku 1581 je zmiňována místní židovská obec a mikve. Ve druhé polovině 17. století se do Loštic přistěhovali uprchlíci z Ukrajiny a několik rodin vypovězených z Dolních Rakous. Komunita se postupně rozrůstala až na téměř 500 obyvatel židovského vyznání v roce 1848 a tvořili tak 17 % populace, nicméně potom začalo židovského obyvatelstva postupně ubývat.[8]

Po nuceném vystěhování od loštického farního kostela roku 1727[8] vznikla židovská čtvrť podél dnešní Ztracené a Žadlovické ulice na západ od náměstí. Původní synagoga (čp. 619), židovská radnice (čp. 629), škola (čp. 615), sladovna (čp. 607) i mnohé další z 36 židovských domů tam dosud stojí.'[4]

Po druhé světové válce už místní náboženská obec nebyla znovu obnovena[8] - pouze příslušníkům jediné rodiny se po skončení války podařilo vrátit.[6]