Židovský hřbitov v Třebíči

Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice.[4] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.[8]

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]

V roce 2019 byla představena tištěná brožura o židovském hřbitově.[9]

Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[10] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na hřbitově. Naučná stezka by měla mít formu brožury, která nenarušuje ráz hřbitova. Momentálně^[kdy?] je projednávána její instalace s autorem návrhu Tobiášem Smolíkem a Městským kulturním střediskem v Třebíči.[8]

• 
  Památník obětem první světové války
• 
  Nová část hřbitova
• 
  Stará část hřbitova
• 
  Širší pohled na hřbitov
• 
  Obřadní síň
• 
  Interiér obřadní síně
• 
  Plánek hřbitova