Židé v Bulharsku

Židovská komunita v Bulharsku náleží převážně k sefardské židovské větvi. V současné době[kdy?] žije v Bulharsku přibližně 2100 Židů.[1]

Sofijská synagoga

Historie

Po vyhnání Židů ze Španělska Ferdinandem Aragonským a Isabelou Kastilskou našla převážná část Židů z Pyrenejského poloostrova útočiště v Osmanské říši a na území dnešního Bulharska. Jejich společenským a kulturním centrem se stala Sofie. Nevyčnívali nad běžné obyvatelstvo a ostatní spoluobčané je respektovali a postavili se za ně, když jim hrozilo nebezpečí. Poté, co se Bulharsko stalo spojencem hitlerovské Třetí říše, byl vydán zákon na ochranu národa. Židům byla do jisté míry omezena práva (nesměli chodit v noci ven, byly uzavřené židovské kulturní instituce a museli nosit označení své příslušnosti). Proti tomuto nařízení lidé z celého Bulharska protestovali, ale na rozdíl od ostatních států Evropy označení židovského obyvatelstva sestávalo pouze z malého žlutého odznaku.[2] Situace se však zhoršovala a v roce 1943 se začalo s prvními deportacemi do koncentračních táborů. Mezi první deportované patřili Židé z obsazených území řecké Thrákie a Makedonie - což bylo přibližně 11 000 lidí. Když mělo dojít k deportaci bulharských Židů, tak se na jejich stranu opět postavila bulharská společnost (např. Svaz spisovatelů, Advokátní komora, svazy umělců atp.). Účinnost tyto protesty však neměly. K zastavení transportů přispělo zejména to, že se obyvatelé města Kjustendil obrátili na svého poslance a místopředsedu parlamentu Dimitara Peševa. Tomu se podařilo přesvědčit 42 svých kolegů, kteří podepsali rezoluci, že Židé pro Bulharsko nejsou potíží, a že by jejich vydání bylo urážkou obyvatelstva Bulharska. Vydání bulharských židů se nakonec rozhodl zavrhnout i samotný car Boris III. Vláda tak místo do koncentračních táborů posílala Židy do venkovských ghett a pracovních táborů nacházejících se v Bulharsku. V poválečném období s nástupem komunistické strany do vedení státu začalo pronásledování náboženských skupin a zvyků, včetně Židů. Následkem toho emigrovalo roku 1948 více než 35.000 bulharských Židů na území Britského mandátu Palestina, z jehož části vznikla v květnu téhož roku Izrael.[1]

Demografie

Zdroje dat: rok 1933, rok 1950, rok 1965, rok 1980, rok 2002, rok 2005

Odkazy

Reference

  1. Bulgaria. encyclopedia.ushmm.org [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Michajlina Pavlovov, Organizace bulharských Židů - Šalom

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.