Žichlínek (železniční zastávka)

Žichlínek (dřívější úřední název německy Sichelsdorf) je železniční zastávka v obci Žichlínek v okrese Ústí nad Orlicí, v km 21,225, v poloze někdejší železniční stanice. Trať je součástí třetího železničního rychlostního koridoru. Leží poblíž hranice Moravy a Čech.[1]

Žichlínek
StátČesko Česko
KrajPardubický
ObecŽichlínek
Souřadnice49°51′37,36″ s. š., 16°39′18,4″ v. d.
Žichlínek
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice539536
Trať270
Nadmořská výška345 m n. m.
V provozu od1845
Dopravních kolejí2
Nástupišť (hran)2 (2)
Prodej jízdenek
Návazná doprava
Služby ve stanici
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní nádraží vzniklo v době výstavby železniční trati z Olomouce do Prahy v letech 1842–1845, kterou postavila společnost Severní státní dráha (NStB). Nádraží mělo jméno po městě Lanškrounu a až v roce 1876 bylo přejmenováno podle bližšího Žichlínku na Sichelsdorf. První vlak projel stanicí 20. srpna 1845. V roce 1924 nádražní budova vyhořela, byla sice obnovena, ale nádraží bylo v roce 1930 zrušeno. V šedesátých letech 20. století bylo zrušeno nákladiště.[2]

Stanice

V železniční stanici se původně počítalo s větším pohybem cestujících. Ve stanici byla výpravní budova, zděná nástupištní hala a remíza s byty společností Severní státní dráhy. Autorem pozemních staveb byl architekt Anton Jüngling. Naproti výpravně bylo společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG) postaveno zděné skladiště s rampami. Z původních objektů se dochovala a je využívána výpravní budova.

Výpravní budova

Výpravní budovu IV. třídy navrhl architekt Anton Jüngling. Jednalo se o patrovou budovu s postranními křídly, která byla spojena krčkem se zděnou nástupištní halou.[3] Střední, patrová část byla tříosá, krytá stanovou střechou, boční jednoosá přízemní křídla měla valbovou střechu. V hladké omítané fasádě byla vsazena obdélná okna v úzkých šambránách. V původní výpravně nebyl vestibul, který byl upraven pozdějším vybouráním příček a zrušením čekárny. Cestující vcházeli úzkou chodbou do čekárny, z níž se vycházelo k nástupišti. Čekárna sousedila s kanceláří, ve které se prodávaly jízdenky. Do bytů v přízemí nebo do patra se vcházelo chodbou v přízemním křídle a schodištěm do patra se čtyřmi obytnými místnostmi. Výpravní budova je dochovaná v autentické hmotové podobě, pouze fasáda je novodobá.[4]

Remíza

Remíza se nacházela vpravo od výpravní budovy (ve směru na Českou Třebovou). Byla to stavba na obdélném půdorysu situovaném rovnoběžně s kolejemi. Vjezd byl jednokolejný s vraty s půlkruhovým zakončením. K remíze s valbovou střechou přiléhala kolmo patrová budova dílen a bytů. V obytné části byl umístěn zásobník s vodou, takže stanice nemusela mít samostatnou vodárnu. Remíza byla využívána k opravám, údržbě a zbrojení. Navíc, protože za Žichlínkem bylo prudké stoupání (nejvyšší dovolené), remíza sloužila k pobytu lokomotivy určené k postrku. Přesouváním oprav do větších dílen byla remíza snesena.[5]

Odkazy

Reference
  1. Železniční stanice Žichlínek | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
  2. Historie | Obec Žichlínek. www.zichlinek.eu [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
  3. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 25, 27, 204.
  4. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví Severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 36–44.
  5. Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 105

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.