Želva mapová

Jedná se o sladkovodní želvu. Jejím typickým znakem je žlutá kresba na hlavě za očima ve tvaru písmene V, dále znak ve tvaru srpku měsíce, který je za okem a vede až pod jeho úroveň.[1] Na hlavě a na nohou má žluté proužky. Na krunýři má hřbetní kýl, který přechází do zubovitých výběžků. Na krunýři má kresbu, která připomíná mapu, odtud vznikl i název želva mapová.[2] Samice jsou velké až 20–25 cm a jsou mnohem větší než samci, kteří mají jen 12–15 cm. Žije 20-30 let. Aktivní je ve dne. Je neagresivní, díky tomu je možné chovat i více jedinců najednou.[3] Je velmi dobrý plavec.

Mezinárodně chráněna není to neplatí pro USA, kde naopak chráněná je. Stupeň ochrany se liší podle jednotlivých států.[4]

I když je býložravec menším množstvím masité stravy nepohrdne. Vyžaduje rozmanitou potravu, ve které jsou zastoupeny ryby, hmyz, menší část rostlinné potravy například listy smetánky lékařské, sušené byliny[4], ovoce nebo zelenina. Zvláště rostoucí mláďata potřebují dostatek všech esenciálních látek.

Hnízdí spíše v pozdních jarních měsících, v květnu až červnu.[5] Samice snáší více snůšek v jedné sezóně, obvykle až 4 vajíčka, která jsou podlouhlá a mají tvrdou skořápku. Vajíčka pak zahrabává do jamek na břehu. Při chovu v zajetí je líhnutí vajíček poměrně snadné. Je třeba vhodný inkubátor a substrát pro inkubaci vajec. Snesená vajíčka se v inkubátoru ze 2/3 zahrabou do substrátu.[4]

Vhodným biotopem jsou pro ni jezera, říční systémy, tůně i zaplavená pole. Přirozeným prostředím jsou pro ni malá klidná, teplá a zarostlá povodí, bohatá na hmyz a ryby. Obývá jihovýchod Spojených států, především povodí řeky Mississippi. Žije ve státech Kentucky, Tennessee, Mississippi, Alabama, Georgie a dalších státech USA.[4] Její výskyt je potvrzen i v České republice.[6]

Chová se v paludáriu, kde je větší plocha vody a menší souš.[7] Potrava se podává do vody, nikoli na souš. Je možné podávat kompletní granulované směsi a sušená krmiva pro vodní želvy. Ke krmné dávce se ale musí pravidelně přidávat vitamíny a minerály. Zejména u mláďat je nutné dbát na přísun vitamínů A, D3 a minerálních látek, při nedostatku jsou náchylné ke vzniku rachitidy.[5] Do vody se mohou umístit celé sépiové kosti. Mláďata je třeba krmit každý den, nejlépe několikrát. Dospělé želvy by měly mít 2-3 dny v týdnu půst.[8] Při nevhodném nebo příliš jednotvárném krmení želvy onemocní a nebudou se správně vyvíjet.

Teplota lokálního výhřevného místa na souši by měla být 35-40 °C a teplota vody 26-28 °C. Teplota vody i vzduchu je u vodních želv velmi důležitá. Pokud by se želvy chovaly v chladné vodě, je možné, že se nebudou správně vyvíjet a hrozí zakrnění a také velká náchylnost k onemocněním. Jako substrát je vhodný jemný štěrk nebo písek, kterým se vyplní 1/3 akvaterária, aby vznikla souš, která slouží jako kladiště pro snůšky vajec.[4] Také je nutné pravidelně čistit vodu, aby nedošlo k zaplísnění.

• Taxon Graptemys pseudogeographica kohnii ve Wikidruzích