Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov

Roku 1883 byla vydána předběžná koncese pro stavbu železnice. Tu získal Dr. Russ. O rok později zpracovala pražská firma Schmied&Halama předběžný projekt. Ten byl ve dnech 29. -30. 5. 1884 podroben revizi pod vedením Ing. Baziky. Výsledek byl kvůli prudkému sklonu tratě zamítavý. Město ale na stavbě trvalo, a proto proběhla 6. února 1885 revize nová. Její výsledek byl kladný a zpráva konstatovala, že stavba by stála 407 000 zlatých (45 222 zlatých na jeden km). Město získalo úvěr u Zemské banky, ten byl garantován výnosem Českého sněmu ze dne 14. 4. 1894. Koncese pro stavbu byla udělena 5. září 1895 a vypracování projektu provedla firma E. Gross z Vídně. Tato společnost také o rok později zahájila vlastní stavbu.

Na trati se plánoval vznik pěti stanic: Schlackenwerth (Ostrov), Schlackenwerth P. H. (Ostrov-zastávka), Unter-Brand (Dolní Žďár), Ober-Brand (Horní Žďár) a St. Joachimsthal (Jáchymov). 25. září 1896 byla zahájena stavba tunelu v úbočí Šibeničního vrchu. Protože poblíž stály domy, nemohl být použit dynamit a skála se musela lámat ručně. I přesto, že se pracovalo dvacet čtyři hodin denně, práce postupovaly pomalu, přibližně půl metru za den. Tunel byl proražen až 14. října 1896. V roce 1898 provedla firma František Kuliš z Nejdku vyzdívku klenby tunelu do hloubky pěti metrů z obou stran tunelu. Na konci listopadu 1896 byly při policejně-technické zkoušce shledány nedostatky, z nichž nejzávažnější byl sklon trati. Ten činil 52,6 ‰, o 5,6 ‰ více než podle projektu.

V prosinci byl vypraven za účasti ministra pro železnice první vlak. Pravidelná doprava byla zahájena 23. prosince 1896. Kolem roku 1900 bylo zvažováno prodloužení trati do Perninku, Božího Daru a Kovářské. Projekt byl ale zamítnut pro nadměrnou technickou náročnost. Osmého ledna 1902 byla z místní železnice vytvořena akciová společnost. Na trati se často stávalo, že souprava v prudkém stoupání uvízla, hlavně v zimě kvůli závějím. Cestující potom museli čekat více než hodinu na příjezd záložní lokomotivy. Proto, když se v Radium-Paláci konala konference států Malé dohody, odmítli její účastníci přepravu slavnostním vlakem a do Jáchymova se raději přepravili fiakry. O dva roky později na trati ve vlaku uvízl rumunský regent, který se v Jáchymově léčil.

Osobní doprava byla pro nerentabilnost zrušena 15. prosince 1934 a nahrazena autobusy ČSD.[1] Zároveň byla podána žádost na demolici tratě, což vyvolalo prudkou vlnu protestů. Město v reakci odmítlo podporovat autobusovou dopravu a 15. února 1938 přednesla delegace města na Ministerstvu železnic žádost o obnovu osobní dopravy. Žádost byla zamítnuta a na oplátku byl městem vyhlášen zákaz zastavení autobusů před Radium-Palácem a na území města byly zrušeny autobusové zastávky. Osobní doprava byla znovuzavedena až Deutsche Reichsbahn v roce 1941. V jízdním řádu byla vedena jako trať 166g.[2] Po osvobození trať 25. května 1945 přebraly ČSD.

Po zahájení masivní těžby uranu sloužila železnice k jeho přepravě na ostrovské nádraží a odtud uran putoval do SSSR. Po ukončení těžby této suroviny byla dráha v roce 1957 výnosem České Národní Rady zrušena.

V současnosti je trať kompletně snesena. Nicméně bývalé drážní těleso je ve větší části zachováno. Na trati je pod Jáchymovem zachovaný 18,3 metrů dlouhý Jáchymovský tunel a v Horním Žďáru můstek přes potok.

Zachovaly se rovněž nádražní budovy, ale slouží tak pouze nádraží Ostrov nad Ohří. Budovy zastávky Ostrov a nádraží Dolní Žďár se dochovaly, zastávka Ostrov byla v roce 2017 opravena a slouží jako malé muzeum zrušené železnice a cyklistické odpočívadlo[3]. V Horním Žďáru je dochovaný domek správce trati. Nádraží Horní Žďár a Jáchymov byla demolována při výstavbě silnice Ostrov – Jáchymov.

V současnosti je na tělese bývalé dráhy vybudována cyklostezka z Ostrova do Jáchymova.

Se sklonem 52.6 ‰ šlo o nejstrmější adhezní trať s normálním rozchodem na území Československa. Na této trati je navíc i nejkratší železniční tunel na území České republiky a původně i Československa. Měří 18, 3 metru (nejkratší provozovaný jednokolejný je Borecký měřící 25 metrů a dvoukolejný je Nelahozeveský, který měří 23,3 metry).