Železniční nehoda u Blovic

Železniční viadukt, ze kterého došlo k pádu soupravy

Osobní vlak č. 17 zestátněné Dráhy císaře Františka Josefa vyjel z Vídně 5. srpna 1890 v 14:15 odpoledne a měl namířeno přes Plzeň do Chebu.

O dnešním stavu trati pojednává článek Železniční trať Plzeň – České Budějovice.

Již ve 21:00 se kolem Protivína strhl prudký déšť, „při čemž z mraků lily se spousty vody“. Z železniční stanice Blovice vlak vyjel ve 23:10. Vlivem prudkého deště došlo k podemletí středního pilíře mostku blízko strážního domku č. 350, takže ve 23:15 lokomotiva i s 11 vozy vykolejila a souprava se zřítila ze 17 metrů vysokého náspu. Lokomotiva a první vůz (poštovní) nalevo, ostatní vozy napravo. Na místě zemřeli:

• strojvůdce c. k. státní dráhy František Černý z Českých Budějovic, 44 let (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici 6. srpna 1890 ve 13:00),
• topič c. k. státní dráhy Josef Šlosar z Českých Budějovic, 28 let[1] (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici),
• Barbora Kolářová, 54 let, manželka vrchního konduktora z Plzně,
• Terezie Kovacsova, 2 roky, dcera Terezie Kovacsové a sestra Aloise Kovacse,[2]
• neznámá žena (matka zemřelého dítěte),
• tříměsíční dítě (zemřelo při převozu do nemocnice).[3]

V počtu mrtvých se ale zprávy rozcházejí – v následujících dnech se totiž v novinách objevovaly zprávy o dalších čtyřech lidech vylovených z řeky Úslavy. Zraněno bylo 42 lidí, z toho 10 těžce.[4] Pomoc pro zraněné dorazila až za hodinu, kdy přijel vlak s pomocí, neboť konduktor byl z neznámého důvodu poslán do Nezvěstic (5 km), místo do bližších Blovic (2,5 km). Poslední ranění byli z místa odvezeni druhým vlakem do písecké nemocnice až nad ránem.[5] Bez zranění vyvázlo pouze deset osob,[6] ještě tři dny po havárii se pohřešovalo 14-20 osob.[6]

Místo nehody

Místo události na mapě ČR

Politický katolický týdeník Čech uveřejnil dne 11. srpna 1890 seznam raněných z této nehody. V tomto seznamu není zahrnuto 11 osob, které byly v té době v domácím léčení.

O nehodě ihned druhý den (tj. 7. 8.) informovaly Wiener Zeitung, Prager Tagblatt,[7] Linzer Volksblatt, Volksblatt für Stadt und Land, Das Vaterland, Moravská orlice, Čech a Národní politika (ta dokonce na titulní straně[5]). Trať byla plně průjezdná až o týden později, a to 12. srpna 1890. Do té doby musely vlaky jezdit odklonem přes Horažďovice a Klatovy. Členové hasičského sboru Blovice dostali jako odměnu při pomoci odstraňování následků nehody 30 zlatých a pochvalné uznání ředitelství státních drah v Plzni.

Generální ředitelství státních drah vydalo vyšetřovací zprávu, ve které uvedlo, že za nehodu mohlo podemletí středního pilíře dvacet let starého mostu přes Podhrázský potok (tehdy Vintýřův potok). Potok pramení u Letin a za osm kilometrů své cesty napájí čtyři rybníky (v Letinech, Chocenickém Újezdě, Drahkově a Seči). Kvůli prudkému dešti došlo k protržení hrází všech čtyř rybníků a vzniklý proud podemlel střední pilíř mostu. Pro potvrzení opravdu vysoké hladiny vodního toku lze použít fakt, že v Plzni stoupla hladina Úslavy (řeky, kam se potok vlévá) o 150 cm nad normál. Projektant mostu počítal s vyšším stavem vodního toku, nikoliv však s protržením hrází (dva otvory měly šířku 4,74 metru).[5] Bylo tedy shledáno, že železniční zřízenci nenesou žádnou vinu na nehodě a jedná se tak o "živelní nehodu, ne o zanedbání služebních pravidel a opatrnosti."

V návaznosti na vyšetřovací zprávu rozhodlo generální ředitelství státních drah o vydání vyhlášky, která na základě hmotnosti stanovovala rozložení železničních vozů v soupravě vlaku tak, aby bylo brzdění co nejefektivnější i v případě mimořádných událostí.[5]

Skutečnost, že se jednalo o nehodu, která zasáhla celé Čechy, svědčí i skutečnost, že ještě v roce 1932 byla nehoda vzpomínána jako jedna z nejhorších železničních nehod na našem území.[8]

Výše popsaná železniční nehoda nebyla v okolí nádraží Blovice jediná, avšak byla nejtragičtější. Druhá zaznamenaná nehoda se stala 8. února 1903, kdy v úseku Blovice - Nezvěstice došlo ke srážce osobního a nákladního vlaku, při kterém se zranilo šest osob.[9]

V srpnu 1916 došlo k sjetí tendru nákladního vlaku na nástupiště blovického nádraží. Nikdo nebyl zraněn, ale trať byla tři hodiny neprůjezdná.[10]

Další nehoda se stala 6. srpna 1938 v šest hodin ráno, kdy došlo k vykolejení jednoho z vozů soupravy nákladního vlaku zhruba jeden kilometr za Blovicemi směrem na Ždírec. Zraněn nebyl nikdo, avšak trať se podařilo zprovoznit až navečer.[11]

• SANKOT, Jiří. Velké vlakové neštěstí u Zdemyslic v roce 1890. Oficiální stránky obce Chválenice s místními částmi Chouzovy a Želčany [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
• Seznam železničních nehod v Česku

• Článek v časopisu Zlatá Praha + fotografie (15. srpna 1890, ročník 7/1889-1890, číslo 39, strana 467 a 468)
• Článek ve Wiener Zeitung 7. srpna 1890
• Článek Ivana Bystřického o nehodě + fotografie
• Seznam raněných
• Článek v Linzer Volksblatt
• Článek v Das Vaterland
• Článek v Moravské orlici a další
• Článek v Pilsner Tagblatt