Štokov

Štokov (německy Stockau) je malá vesnice, část obce Chodský Újezd v okrese Tachov. Vesnice se nachází asi 2,5 km na jih od Chodského Újezdu. Je zde evidováno 24 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[3]

Štokov
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChodský Újezd
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°50′53″ s. š., 12°37′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel28 (2011)[1]
Katastrální územíŠtokov (8,61 km²)
PSČ348 15
Počet domů17 (2011)[1]
Štokov
Další údaje
Kód části obce52311
Kód k. ú.652318
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štokov je také název katastrálního území o rozloze 8,61 km2.[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1290.[5] Nejpozději od toho roku zde stála tvrz jednoho z manů (rytířů) tachovského manského obvodu. Ten se spolu s Chody a s dalšími tachovskými many podílel na ochraně hranic.[6]

Hospodářství

Ve vsi sídlí firma Bohemia Pallet, s. r. o., vyrábějící dřevěné palety a provozující mezinárodní a vnitrostátní kamionovou dopravu. Je zde též restaurace.

Osobnosti

Kateřina Antonínová, roz. Stammbergová (1670–1756 Ochranov), exulantka ze Štokova. Emigrovala v roce 1725 a po čtyřletém pobytu v Žitavě našla v roce 1729 svůj nový domov mezi Moravskými bratry v Herrnhutu, kde později zemřela a kde se nachází i její životopis.[7] Důvody útěku:

V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[8] bylo trestné.[9]

Pamětihodnosti

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 259.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 332.
  6. PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. ISBN 80-901122-2-6. S. 13–15.
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 162.
  8. http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d485646517a0#page=1
  9. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.