Štemplovec (zámek)

Na místě původní tvrze, která byla v roce 1564 v majetku Bruntálských z Vrbna, byl v druhé polovině 17. století postaven rodem Neuhausenů barokní zámek. Na začátku 19. století Karel Traugott Skrbenský z Hříště nechal barokní zámek přestavět na nový empírový. V roce 1911 zámek koupila akciová společnost opavského cukrovaru (Rafinerie cukru) a v roce 1930 prodala Dr. Arnoštovi Janottovi, generálnímu řediteli cukrovarů a rafinerií. V roce 1929 byl zámek upraven architektem Leopoldem Bauerem. V roce 1945 se stal majetkem dobročinného ústavu Ludmila z Ostravy a sloužil jako sirotčinec, starobinec, šicí škola a dívčí letní zotavovna. Vedly je školské sestry de Notre Dame. V roce 1950 byl v zámku umístěn Charitní domov sester, které byly násilně vyvezeny ze svých domovů v Horaždovicích v Čechách.[3][4][5][6] Školské sestry byly v červnu 2006 přestěhovány do Prahy a Kardašovy Řečice. Důvodem odchodu byl nedostatek finančních prostředků na zajištění chodu zámku.[4] Zámek byl koupen akciovou společností DLD Garden.[7]

Přírodně krajinářský park byl založen kolem roku 1820 Annou Marií baronkou Sedlnickou, dobově byl uváděn jako divoký anglický park.[10] Park byl rozdělen na část jižní se zámkem, severní část a užitkovou zahradu. Na severní straně parku byl skleník. Na rozloze 5,65 ha v nadmořské výšce 295 m se nachází dendrologicky hodnotný park, na jehož prostorném parteru jsou platany západní, jinan dvoudomý, dále cypřišky, liliovník tulipánokvětý a buk lesní červenolistý.[11]

Park a areál zámku vymezuje částečně na východní, jižní, západní a z části na severní straně kamenná ohradní zeď vysoká jeden až tři metry. V ose zámku je vstupní brána. Zeď je krytá betonovými deskami, na některých místech narušena cihelnými úseky a brankami. Na jihozápadní straně ke zdi přiléhají hospodářské budovy.[9]

Barokní socha z druhé poloviny 18. století je umístěna mimo zámek naproti domu čp.11 a soše svatého Floriána.[12]

Kamenná socha v podživotní velikosti je umístěna na jednoduchém hranolovém podstavci, který je vestavěn do ohradní zdi zahrady. Světec stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oblečen je v obvyklém rouchu a kanonickém plášti s biretem na hlavě. V náručí drží krucifix.[8]

Barokní kamenná socha z poloviny 18. století je umístěna mimo zámek u domu čp. 11.[13]

Na jednoduchém hladkém hranolovém soklu je socha světce v podživotní velikosti, která stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oděv tvoří šaty římského vojáka a plášť padající k patám. Na hlavě má přilbu s pštrosími péry. Levou rukou přidržuje svinutý praporec, v pravé ruce přidržuje džber s vytékající vodou na hořící dům.[9]

Špýchar z konce 18. století původně stál v dnes již neexistujícím statku v Kravařích Koutech čp. 154/49. Byl umístěn ve dvoře mezi přístavky. V osmdesátých letech 20. století byl přemístěn do zámeckého parku v Štemplovci a byl umístěn v jeho severovýchodní části.[14]

Špýchar je jednopatrová roubená stavba postavena na zděné podezdívce na přibližně čtvercovém půdorysu, je krytá šindelovou sedlovou střechou. V ose štítové stěny je prolomen vstup. V dřevěné zárubni jsou osazeny jednokřídlové svlakové dveře. Stěny špýcharu jsou pomazány silnou vrstvou mazaniny. Strop je klenutý.[15]