Zárubeň

Zárubeň (hovorově futro nebo futra, z německého Futter, Türfutter) je rám pevně umístěný ve zdi, který ohraničuje otvor dveří a tvoří jejich nosnou konstrukci. Obvykle bývá kovový, zejména v dřívějších dobách byl dřevěný nebo kamenný. Na zárubni je pomocí závěsů (pantů) zavěšeno křídlo dveří.

Dveře osazené třemi panty do zárubně

Přední strana zárubně je ta, na které jsou závěsy, těsnění a protiplech zámku. Z přední strany se do zárubně nasazují dveře.

Svislé části zárubně se nazývají "ostění" nebo podvoj, spodní vodorovná část se nazývá práh, horní nadpraží. Zárubeň musí být do zdi pevně uchycena, k tomu u starších typů zárubní slouží tzv. zhlaví nebo uši, což jsou okraje prahu a nadpraží, zasahující do zdi. Starší tesařské (tj. dřevěné) zárubně byly tvořeny tzv. hrubou zárubní, která se obkládala obrubou (šambránou) z hladce hoblovaných prken, někdy různě profilovaných. Toto obložení se nazývá obíjení zárubní.

Základní druhy zárubní

Obdobně jako u dveří se u zárubně rozlišuje pravé a levé provedení. K rozpoznání zda jde o pravou či levou zárubeň je třeba podívat se na zárubeň z přední strany, tedy z té strany, na které jsou umístěny závěsy. Na tuto stranu se pak budou otevírat dveře.

  • pravá zárubeň (závěsy jsou vpravo)
  • levá zárubeň (závěsy jsou vlevo)

Zárubně se dělí zejména podle jejich vzhledu po zabudování do stěny. Tradiční zárubeň lemuje stavební otvor a vystupuje před líc zdiva. Dveře v zavřeném stavu nelícují se zárubní, nýbrž zapadají do ní pouze napůl (mají na obvodě polodrážku). Existuje několik odlišných moderních řešení, která mají za cíl zlepšit vzhled zárubní a dveří.

  • tradiční zárubeň (nelícuje se zdí - vystupuje, dveře vystupují ze zárubně polovinou tloušťky, tzv. polodrážka)
  • zárubeň pro dveře bez polodrážky (zárubeň nelícuje se zdí - vystupuje, dveře jsou plně zapuštěny tak, že na přední straně lícují se zárubní)
  • zárubeň zapuštěná (povrch omítky, zárubeň a zpravidla i přední čelo dveří jsou v jedné rovině)
  • zárubeň neviditelná (zárubeň je zcela překryta omítkou)

V obchodních materiálech prodejců se užívají různé nejednotné názvy pro tyto tvarové úpravy, např. zárubně "skryté", "neviditelné", "bezobložkové", "do roviny stěny".

Druhy zárubní dle materiálu

Můžeme se setkat s mnoha materiály, z kterých se zárubně vyrábějí.

  • Dřevěné zárubně (rámové, tesařské, fošnové truhlářské, obložkové)
  • Ocelové zárubně
  • Plastové či hliníkové zárubně

Podle materiálu a tvaru se též liší i osazování zárubní. Podrobný návod na osazování zárubní je v souvisejícím článku ve Wikiknihách.

Literatura
  • Kol. autorů: Příruční slovník naučný, IV. díl. Academia, nakladatelství československé akademie věd. Praha 1967. Str. 827, heslo zárubeň.
  • Kol. autorů: Technický naučný slovník, V. díl (T–Ž). Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1964. Str. 494, heslo zárubeň.
  • Kol. autorů: Technický naučný slovník, III. díl (M–Po). Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1963. Str. 287, heslo obíjení zárubní.
  • Autor: Mgr. Václav Podlena. TECHNOLOGIE 2-3. ročník pro obor: Zednické práce. PARTA, ISBN 80-7320-018-X, heslo osazování výrobků HSV.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.